Chceme změnu – ale jak?
Nejstarší demokracie je krátce před klíčovými volbami vzhůru nohama
Drobnou radu na úvod: kdybyste teď v předvolebních týdnech chtěli svým potomkům náhodou vysvětlovat, jak funguje demokracie, raději se příliš nezaplétejte do příkladu té nejtradičnější, britské. V tamních volbách tento čtvrtek totiž reálně hrozí, že ze tří nejsilnějších stran získá největší počet poslanců ta, která dostane od voličů nejméně hlasů. Naopak strana, která má podle některých průzkumů šanci přilákat nejvíce voličů, bude mít nakonec dost možná nejméně poslanců.
Jako v Praze
Mezi Brity nepanuje dobrá nálada. Po téměř třech desetiletích prosperity přišla recese, a ta dopadla na Británii velmi tvrdě. Státní pokladna je rekordně zadlužená, samotné britské domácnosti jsou zadlužené ještě více. Spojené království nemůže podle expertů spoléhat na prosté oživení ekonomiky, potřebuje podobně jako Spojené státy pozměnit její strukturu, neboť dnes je příliš závislá na domácí spotřebě a finančních službách. Británii čekají nevyhnutelné rozpočtové škrty a hubená léta, jaké nezažila od druhé světové války. K tomu všemu se velká část tradiční politické scény totálně zdiskreditovala během loňské aféry se zneužíváním poslaneckých náhrad - domečky pro kachny a vodní příkopy placené z kapes daňových poplatníků přišly roztomilé všem, kromě samotných Britů.
Britští voliči se už řadu let rozhlížejí po něčem novém. Zatímco po druhé světové válce si mezi sebou více než 90 procent hlasů rozdělovaly dvě nejsilnější strany, v posledních volbách v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
