Chceme do toho kecat
Takhle si člověk představuje budoucí elitu společnosti – otevřená a inteligentní. Osmnáctiletá studentka prestižního Gymnázia Jana Nerudy v Praze Truong Thu Thuy je jednou z těch, kteří protestují proti tomu, že jim škola zrušila studentské volby. Při debatě ale zároveň nabízí pohled dovnitř do tradičního světa vietnamské komunity.
Na vašem gymnáziu jste chtěli také uspořádat studentské volby, ale ředitel to nepovolil. Proč jste o volby stáli?
Celkově nám přišel nápad dobrý už jenom kvůli tomu, že jsme mohli zvednout povědomí o občanské angažovanosti. Šlo nám o to, že studenti dnes nejsou v těchto otázkách příliš aktivní anebo se vezou s davem, který politiku odsuzuje. Mnozí s ní nechtějí mít nic společného, přitom existují lidé, kteří by se k ní rádi přihlásili, ale bojí se. My jsme si mysleli, že pokud volby zorganizujeme, zájem o politiku se zvedne.
Čeho by se měli někteří lidé bát, co máte na mysli?
Přijde mi, že politika obecně je mezi mladými považovaná za něco nečistého nebo něco, od čeho je třeba dát ruce pryč, něco, co je prošpikováno korupcí a různými aférami. Když třeba někomu řeknu, že uvažuji o studiu politologie na vysoké škole, tak se přátelé zhrozí: Ty chceš být politik? To snad ne, to by byla škoda.
Čím to je?
Podle mě je valná většina vedena davovým šílenstvím. Jsou lidé, kteří, když se jich zeptám, proč nemají rádi politiku, odpoví, že nemají rádi politiky, že nesnášejí Paroubka a Topolánka. Když se jich ale zeptám proč, tak nevědí.
Vy evidentně touto skepsí netrpíte, co vás tedy na politice láká?
Já mám prostě pocit, že když do toho člověk může vstoupit a má tu možnost, tak proč ji nevyužít? V politice jsou lidi stejní jako my,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
