Kárta je možná kartička, miel zní jako něco mít a karandáš by klidně mohl být kalendář. Ačkoli v praxi to zrovna nesedí, předhání se sedmáci v hloučku u tabule, kdo to řekne jako první. A i když za mylné odpovědi ani jeden z deseti žáků jedničku nedostane, všichni září nadšením. V základní škole Tomáše Garrigua Masaryka v pražské Ruzyni právě začínají novou lekci a hledají se slova k tématu škola. Ruština je lehčí a zábavnější než angličtina a navíc v ní vidí i praktické výhody.
"Rodiče rusky umějí, a tak mi můžou pomáhat s úkoly. To s angličtinou nejde,“ říká Tomáš Malík (12) a těší se, že si na každoroční dovolené na Kypru v jednom z řady tamních ruských obchodů vyzkouší nová slovíčka. Podobné odpovědi opakují i jeho spolužáci. Rusky se všichni učí teprve od září, ale většina z nich už měla možnost si znalosti ověřit na dovolené, na ulici nebo v dětském koutku v obchodních centrech, kde si hráli s rusky mluvícími dětmi. "Všude na světě je hodně Rusů,“ vysvětluje svou motivaci Denisa Morkovinová (14). Stejně jako většina žáků z Ruzyně ruštinu poprvé slyšela od rodičů. Nejen že se dětem jazyk líbí, ale motivují je rychlé pokroky. "Nezajímá mě nějaký stát, líbí se mi jazyk,“ koulí očima Michal Hrabietz (13) při otázce, zda ho neodrazují špatné zkušenosti Čechů s mocným sousedem, a dává jasně najevo, že rozhovor o Rusku jako agresorovi považuje za zbytečný.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
