Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka, Politika

Anglosaské spiknutí

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Na ekonomickém serveru www.baselinescenario.com publikovali před týdnem ekonomové Peter Boone a Simon Johnson článek, který upozornil, že Portugalsko bude brzy následovat osud Řecka. Dluh Portugalska nyní činí 78 % HDP a do roku 2012 se má zvednout na 108 % HDP.

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Dluh Portugalska financují prakticky pouze zahraniční subjekty a Portugalsko neplatí z vlastních zdrojů ani úroky. Je prý jen otázkou času, kdy trhy odmítnou financovat toto pyramidové schéma.

Trvalo to pouze pár dní od uveřejnění textu a akcelerující řecká krize začíná s sebou zjevně strhávat i Portugalsko, rizikové prémie portugalských dluhopisů začínají prudce narůstat. Je příznačné, že podobně jako v prvních fázích řecké krize považuje portugalský tisk nedůvěru trhů za spiknutí anglosaského kapitalismu proti své zemi.

• Řecká dluhová krize, která znehodnocuje euro, má i svá pozitiva. Evropská průmyslová výroba se zvýšila nejrychlejším tempem v celé dekádě. Je to způsobeno nejen zvýšenou poptávkou na nově vznikajících trzích (emerging markets), ale také oslabeným eurem, které pomáhá exportu. Němečtí průmysloví výrobci dokonce zvýšili výrobu nejrychlejším tempem za jediný měsíc od roku 1995. Dodejme, že zrovna Řecku tohle moc nepomáhá, protože se v něm prakticky nic nevyrábí.

• Jedním z oficiálních výstupů české tripartity (fórum vlády, odborů a zaměstnavatelů), která se konala ve čtvrtek (jde celkově o čtrnáct bodů), je, že tripartita podporuje stavbu jezů na Labi, dostavbu Temelína a rekonstrukci elektrárny Prunéřov (patrně v podobě, kterou si přeje ČEZ).

Co mají odboráři a zaměstnavatelé s tímhle společného? A co mají jezy na Labi společného se sociálním smírem, vývojem mezd či flexibilitou pracovního trhu, tedy věcmi, které jsou primárně úkolem tohoto fóra? Proč odboráři a zaměstnavatelé nevolají v tom případě třeba po špičkovém školství, vědě, vývoji a výzkumu? Proč se domnívají, že zrovna beton, těžký průmysl a vývoz elektřiny jsou do budoucna nejlepším základem pro tvorbu pracovních příležitostí?

Zvenku to trochu působí, že za zaměstnance a zaměstnavatele mluví v tripartitě mnozí z těch, kdo v průzkumech odpovídají, že „za komunismu bylo lépe“. Asi proto, že jsme měli ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 17/2010 pod titulkem Anglosaské spiknutí