Katastrofa, při níž zahynul polský prezident a celá řada státních činitelů, může ovlivnit nejen blížící se prezidentské volby, ale i zvrátit vývoj země, jako se to už jednou stalo po smrti papeže Jana Pavla II. Tehdy se vrátila k moci slábnoucí strana národních populistů.
Jeden z nás
Klíč k budoucnosti Polska má asi v rukách
Jaroslaw Kaczynski
, předseda opoziční strany Právo a spravedlnost, dvojče zemřelého prezidenta. Připomeňme si: je to člověk, který v letech 2005 až 2007 vedl polskou politiku, nejdříve jako předseda nejsilnější strany a pak jako premiér. Byly to časy, kdy se o Polsku psalo v zahraničním tisku asi nejhůře od osmdesátých let minulého století, kdy generál Jaruzelski zavedl stanné právo. Pod vedením premiéra Kaczynského řídila zemi divoká koalice populistů, extrémních nacionalistů a extrémních levičáků. Tomu odpovídaly i způsoby vládnutí: během týdne si vládnoucí strany rozdělily státní posty a veřejnoprávní média. V zahraniční politice vítězila fobie a amatérství – premiér v oficiálních vyjádřeních vyhrožoval Německu a sprostě nadával Rusku. Celé to pak nazýval „obhajobou národních zájmů“.
O nešťastně zesnulém prezidentovi se od začátku jeho kariéry psalo, že je emocionálně i politicky závislý na svém dominantním bratrovi. O jejich vztahu vypovídá i jedna z prvních vět, kterou nový prezident pronesl po svém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
