Minulý týden byl konečně zahájen výzkum na evropském urychlovači LHC, vybudovaném na francouzsko-švýcarském pomezí. V nitru podzemního prstence o délce 27 kilometrů do sebe narazily mikroskopické částice hmoty tak prudce, že energie srážky výrazně předčila podobné experimenty v minulosti. Urychlovač funguje pouze „na půl plynu“, přesto se stal daleko nejvýkonnějším zařízením svého druhu. Zatímco západní média před „restartem“ urychlovače informovala hlavně o tom, co nového by fyzici mohli objevit, ta česká varovala před možností vzniku černé díry, která pohltí celou Zemi.
Planeta ovšem – zdá se – dosud existuje, takže v tomto ohledu můžeme být klidní. Řídicí místností urychlovače v laboratoři CERN zněl po prvních srážkách částic potlesk. Vědci dokonce hovořili o začátku nové éry ve fyzikálním výzkumu. Optimismus ale může být trochu předčasný, urychlovač se stále potýká s nezanedbatelnými problémy.
Jistým rozčarováním je zmíněný poloviční výkon. V září 2008 došlo v CERN k velké havárii: kvůli elektrickému zkratu se vylilo kapalné helium a zničilo téměř kilometr urychlovače včetně 53 obrovských elektromagnetů. Nyní je vše opravené, bezpečnostní pojistky jsou dokonalejší, přesto urychlovač nelze pustit „naplno“, mohl by se opět porouchat. Na konci roku 2011 jej proto čeká další, tentokrát roční odstávka a nové úpravy. Teprve pak bude možné zvýšit energii, s níž se částice srážejí, a získat tak ještě zajímavější…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
