Ústav pro studium totalitních režimů čeká zešednutí a konec objevných informací z komunistických archivů. Takový důsledek bude mít podle řady populárních a veřejně činných osob nástup historika Jiřího Pernese do jeho čela. Naopak zastánci této volby jsou přesvědčeni, že pod Pernesem nastane zlatá éra: ÚSTR přestane stavět svou práci na bulvarizujícím zveřejňování jmen estébáků a jejich agentů a začne konečně dělat to, co dělat má. Ale co to je?
S uhlím do sklepa
„Náplň práce ústavu vymezuje zákon a já osobně budu dál tvrdě trvat na tom, aby byl dodržován,“ říká člen Rady ÚSTR Čestmír Čejka, dlouholetý politický vězeň komunismu, místopředseda Konfederace politických vězňů a jeden z menšinových odpůrců nového ředitele Pernese mezi radními. Podle pana Čejky je dnes základním úkolem ústavu dokončit kompletní digitalizaci dokumentů. „Bez toho se nedá dělat odborný výzkum a taky se dosud nedělá,“ říká Čejka.
Ta důležitost se dá jednoduše ilustrovat na příkladu. O velmi populárním písničkáři Jaromíru Nohavicovi bylo už počátkem devadesátých let zveřejněno, že je veden v seznamu agentů StB. Jeho spis ale nebyl nalezen a Nohavica tvrdil, že si s StB nezadal. Teprve před čtyřmi lety byly nalezeny v archivu StB dokumenty o výpovědích písničkáře na StB. Teprve na základě několika desítek stran je možné začít „bádání“ o Nohavicově i naší minulosti. Začít zjišťovat, proč si StB Nohavicu vytipovala,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
