Už na úspěchu knih Maus Arta Spiegelmana nebo Bezpečná zóna Goražde Joe Sacca se ukázalo, že komiks dokáže zprostředkovat vážné téma holocaustu, respektive války stejně silně jako film nebo klasická próza. Možná je to tím, že komiks vyžaduje aktivní spolupráci čtenáře, protože způsob jeho vyprávění spočívá v zamlčování, ve formě zkratkovitých sekvencí, které si čtenář musí domýšlet a pospojovat. Sugestivní síla vyprávěného roste až v jeho fantazii. Do společenství takových příběhů teď vstupuje životopisný příběh Alana Copea, amerického vojáka, který za druhé světové války bojoval v Evropě, v květnu 1945 se dostal až do Československa a nakonec se usadil ve Francii. Jeho osud vykreslil Emmanuel Guibert v knize Alanova válka, jejíž první díl právě vydalo nakladatelství Meander.
Emmanuel Guibert vystavěl příběh Alana Copea zvláštním způsobem. V předmluvě píše, že ho uhranul způsob jeho vyprávění, které si pět let nahrával na diktafon a při kterém začal automaticky kreslit první skicy. I při malbě se tedy snaží zachovat jeho přirozený způsob evokace vzpomínek, nechá se vést tokem jeho řeči – respektuje jemné epizodické odbočky vojákovy paměti, vykreslení zdánlivě banálních detailů nebo mikrohistorek. To se odráží dokonce i v Guibertově zvláštní malířské technice „vodou směřované tuše“ – obrysy tváří hlavních postav a scén nejprve vykreslí čistou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
