Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Ekonomika, Politika

Pod palbou

V první polovině týdne ohrožoval korunu útok investorů měny ve střední a východní Evropě. I když je to nespravedlivé, koruna se ve středu propadla na tříleté minimum. Ve čtvrtek se ale naše měna opět poněkud vzpamatovala, důvodem jsou čtyři věci.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: JAN MACHÁČEK - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: JAN MACHÁČEK - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

V první polovině týdne ohrožoval korunu útok investorů měny ve střední a východní Evropě. I když je to nespravedlivé, koruna se ve středu propadla na tříleté minimum. Ve čtvrtek se ale naše měna opět poněkud vzpamatovala, důvodem jsou čtyři věci.

Zaprvé: ČNB prohlásila – slovy Tomáše Holuba –, že bude činit také něco na způsob cílování kurzu. Zadruhé: Viceguvernér Miroslav Singer vypustil do oběhu úvahu o zvýšení úrokových sazeb. Zatřetí: Banka Goldman Sachs prohlásila, že zrušila predikci o euru za 32 korun (pomohl člen NERV Vladimír Dlouhý? Na trhu se mluví o tom, že do Londýna zatelefonoval polský premiér). A nakonec začtvrté: Nakonec koruně pomohla i Česká spořitelna, která vydala prognózu, podle níž bude euro ještě letos stát 25 korun. Přidají se i další banky?

Tento pokus o „řízení expektací“ na chvíli vyšel, ale jak dlouho to vydrží? Lze to chápat i tak, že vláda a centrální banka zkouší získat čas, než trhy začnou „rozlišovat“ a konečně pochopí, že sice ležíme ve střední Evropě, ale máme s ní jen velmi málo společného.

Mezi námi – povede se to někdy? Umíme my z Prahy rozlišovat mezi Litvou a Lotyšskem? Neumíme, resp. to umí málokdo? Přitom je to od nás do Pobaltí blíž než do Londýna.

Potíž je v tom, že náchylnost koruny prudce reagovat na to, co řeknou jedna nebo dvě instituce, svědčí o tom, že naše měna je při nízké likviditě obchodování málo závislá na ekonomických fundamentech: stává se z ní spíše třtina ve větru. Je sice pochopitelné, že Rakousko začalo organizovat evropskou a světovou akci na záchranu střední a východní Evropy (čti: svých bank, které rozpůjčovaly v regionu 75 procent HDP), v důsledku to ale obrazu Česka, které chce být viděno jinak, neprospívá. Rakouská vláda totiž organizováním pomoci pro region zhoršuje celkovou image regionu, do kterého geograficky patříme i my.

Je sice pochopitelné, že také Polsko organizuje akci na záchranu regionu, je to však dobré i pro nás? My přece zachraňovat nepotřebujeme (zatím). Jak ale prohlásil premiér Topolánek, když trhy nezačnou „rozlišovat“, možná tu pomoc potřebovat budeme.

A poznámka na závěr: toto je přece povinnost vlády a centrální banky, aby se pokusily přimět trhy k tomu, že rozlišovat začnou. Už napsal premiér článek do Financial Times?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].