Dál, dál a dál
Fantaskní prolínání filozofie s fikcí charakterizuje i nejnovější Ajvazovu knihu, dobrodružný román Cesta na jih. Můžeme jej do velké míry číst jako tresť autorovy dosavadní poetiky.
Michal Ajvaz v jednom rozhovoru řekl, že čte jen odbornou filozofickou literaturu – a literaturu brakovou; rozdíl mezi nimi podle něj není tak nepřekonatelný, jak se na první pohled zdá. Vždyť i Kantova Kritika čistého rozumu prý nakonec není nic jiného než „dobrodružné bloudění podivuhodným labyrintem“. Tuto blízkost obou rovin literatury dobře ilustruje hrdina jedné Ajvazovy básně, který přečetl Kantovo, Hegelovo a Husserlovo dílo, aby se mu jejich pozapomenutý obsah posléze v mysli proměnil v dobrodružnou a erotickou detektivku.
Fantaskní prolínání filozofie s fikcí charakterizuje i nejnovější Ajvazovu knihu, dobrodružný román Cesta na jih. Můžeme jej do velké míry číst jako tresť autorovy dosavadní poetiky.
Svět je text
Michal Ajvaz (1949) je absolventem pražské filozofické fakulty. Do literatury vstoupil roku 1989 sbírkou fantastických veršů Vražda v hotelu Intercontinental, následovala druhá sbírka básní a knihy prózy. Druhou linii Ajvazovy tvorby představují knihy filozofické. Počínaje derridovskou studií Znak a bytí z roku 1994 v nich Ajvaz vyjadřuje svůj zájem o vyprávění jako takové, o znaky, jejich konečnost či nekonečnost. Dialog mezi těmito dvěma rovinami Ajvazova psaní je napínavý, jeho teoretické uvažování se promítá do povídek a románů zcela specifickým způsobem.
V Ajvazově vesmíru je na počátku všeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 57 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].