Spíše než Ruské duše, mohla by se kniha rozhovorů Petra Vavroušky jmenovat Ruské osudy. Nejprve proto, že se tu autor ani v jednom z 27 rozhovorů ruským povahopisem nezabývá. A potom – jde o sebrané rozhovory, které vedl jako redaktor Českého rozhlasu na ruském území po čtyři roky, nejde tu o žádnou koncepci, z níž by vystupovala jednotná obecná výpověď. Setkáváme se tu s tak rozmanitými a protikladnými osobnostmi, jako je šachista a jeden z vůdců opozice Garry Kasparov, Stalinův vnuk Jevgenij Džugašvili nebo autor kresleného seriálu Jen počkej, zajíci Alexej Kotěnočkin.
Jak už bylo zmíněno, jde o sebrané novinářské rozhovory, a tak už tu dopředu panuje předsudečná pochybnost: obstojí texty stvořené původně pro pomíjivý mediální život i před publicisticko-literárními nároky? Ani tady neexistuje jednotná odpověď. Vavrouška se ptá překvapivě, texty nesklouzávají k dotazníkovému stylu. Rozhovory politické (Kasparov, Muratov) tu střídá syrová výpověď fotografa Igora Kostina, který jako první po katastrofě fotografoval prostor černobylské elektrárny, nebo osobní vyznání Kunderovy překladatelky Niny Šulginové. Právě tyto texty patří mezi nejlepší v knize. Zvláště u Šulginové zaujme vhled do spolupráce s Milanem Kunderou a jeho nároky na překladatele jeho děl, když tu překladatelka vypráví, jak zanášela poslední úpravy do jeho textu ve chvílích, kdy v nemocnici umírala její dcera. A později se intimně vyznává i k lásce ke Kunderovi, kterého nikdy nespatřila a dvacet let slýchá jen jeho hlas v telefonu.
Obecněji lze říct, že tam, kde se Petr Vavrouška spouští do osobnější roviny, tam jeho rozhovory získávají na síle. Do mnohem těžší pozice se však dostává, když má oponovat vrahovi Litviněnka Andreji Lugovému, čečenskému prezidentovi Kadyrovovi nebo Michailu Gorbačovovi. Tady často chybí oponentní otázky a protiargumenty. Když například Kadyrov tvrdí, že za obě čečensko-ruské války „mohli nepřátelé Ruska“, zpochybňující otázka: „Tomu opravdu věříte?“ nestačí. Podobně je tomu u výmluv Lugového nebo obecných litanií Gorbačova na adresu USA. V potaz samozřejmě musíme brát časové možnosti a jiné okolnosti vzniku rozhovorů, ale to bohužel čtenáře nezajímá.
PETR VAVROUŠKA: RUSKÉ DUŠE
Radioservis, 260 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
