Petice za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů vyvolala novou vlnu diskusí o vyrovnávání se s minulostí
Na jedné straně stojí Václav Havel nebo StanislavPenc, na straně druhé Alexandr Vondra nebo Jiří Křižan. Je to symbolické – hlavní aktéři převratné petice Několik vět se dvacet let po pádu režimu podepsali pod dvě jiné výzvy, které jdou ostře proti sobě a přou se o to, jak vykládat naši totalitní minulost. V centru sporu stojí Ústav pro studium totalitních režimů, resp. jeho ředitel Pavel Žáček. A především otázka, zda a nakolik jsme za těch dvacet let pokročili v porozumění tomu, jací jsme byli a proč jsme byli právě takoví.
Agent Gogh
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) provázely spory už dlouho před jeho vznikem v únoru minulého roku. Myšlenka na zřízení speciálního pracoviště, které bude shromažďovat, publikovat a zkoumat dokumenty tajných služeb minulého režimu, vytvořila ostré dělicí čáry mezi politiky, historiky i komentátory. Ke konkrétním argumentům obou stran se ještě dostaneme.
Před několika dny rozvířila novou vlnu diskusí publikace Občanské fórum, den první, kterou ÚSTR anoncoval s tím, že přináší i nový zásadní objev: o vzniku OF informoval StB přímý účastník jeho…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
