S Dierdre McCloskeyovou o ženském elementu v současné ekonomii, světové krizi a o tom, jak měřit štěstí
Americká ekonomka Deidre McCloskeyová má v pohledu na současnou ekonomii jednu výhodu – svět financí zná z mužského i ženského pohledu. Do roku 1995 totiž byla mužem, pak si nechala změnit pohlaví. Dnes je uznávanou autoritou a ve svém oboru patří k absolutní špičce – její postřehy zasahují do sociologie i historie. „Být originální je součástí mé osobnosti,“ říká.
Nobelovu cenu za ekonomii letos dostali dva vědci, kteří vlastně nejsou klasičtí ekonomové. Oba stojí spíše na rozhraní společenských věd a oba řeší spíše to, co se děje mimo trh. O čem jejich ocenění vypovídá?
To už se stalo dříve. Daniel Kahneman, který vyhrál před sedmi lety cenu za behaviorální ekonomii, je psycholog. V tom letošním ocenění jde ale o určitý symbol, gesto, které se snaží upozornit na nutnost rozšířit hranice ekonomie – Oliver Williamson se nevěnuje trhu, jeho doménou jsou organizace, jejich fungování a vlivy na ekonomiku. Druhá oceněná, Elinor Ostromová, upozorňuje na to, že problematiku ekonomie nemůžeme chápat skrze sobeckost.
A v tom spočívá výjimečnost jejího přístupu?
Ano, protože v klasické, takzvané samuelsonovské ekonomii jde především o sobeckost, nebo to můžeme nazývat chamtivost,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
