Blízký východ založil své bohatství a prosperitu na vývozu ropy, sám však začíná trpět nedostatkem energie. S tím souvisí i snaha Íránu vybudovat jadernou energetiku a získat jadernou zbraň. V budoucnu se celý region může stát nebezpečným ohniskem konfliktů.
Írán disponuje po Saúdské Arábii druhými největšími zásobami ropy na světě a současně také druhými nejmohutnějšími zásobami zemního plynu (po Rusku). Sečteme-li množství energie obsažené v dosud nevytěžené ropě a plynu, je Írán dokonce světovou jedničkou. Proč taková země vytrvale usiluje o ovládnutí jádra? Jde jí jen o atomovou bombu, nebo také o energii? Příčiny íránských jaderných ambicí mohou být hlubší, než se na první pohled zdá, a je dobré jim porozumět, protože se netýkají jen Íránu, ale celého blízkovýchodního regionu.
Z Íránu velmi rychle roste energetický Otesánek, kterého je stále náročnější nasytit. Elektrifikace již postoupila i do těch nejzapadlejších vesniček, proud má zavedeno přibližně 97 % všech domácností a brzy bude mít elektrickou zásuvku prakticky každý. Počet Íránců se přitom od roku 1975 více než zdvojnásobil a dále roste. Není tedy divu, že prudce stoupá i spotřeba energie: mezi lety 1990 a 2005 se zvýšila více než dvojnásobně. Spotřeba ropy tu vzrostla od roku 1980 dokonce více než třikrát.
Zároveň prudce narůstá podíl městského obyvatelstva, do roku 2015 má ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
