Evropa se snaží krotit vysoké rozpočtové minusy. Zatím ale tápe
Vypadalo to na hodně výbušnou zprávu – vysoký deficit našeho rozpočtu bude zkoumat Brusel a hrozí nám sankce v podobě vysoké finanční pokuty. Čeští novináři však minulý týden mířili vedle. O žádné drama tu nejde a Česko se čerstvě jen připojilo ke skupině dvaceti zemí EU, se kterými Evropská komise spustila jednání o nadměrném státním deficitu. Pokud nám něco hrozí, není to finanční sankce, ale naopak přílišná shovívavost Bruselu v kombinaci s domácím přehlížením potřeby dát veřejné finance rychle do pořádku.
Kdo tu selhal?
Nutnost koordinace fiskální politiky se v EU datuje už od doby před sedmnácti lety, kdy se rozhodlo o vytvoření evropské měny. Euro nastavilo základní pravidla, která měla vést strážce státních financí k disciplíně a vzájemnému ohledu. Státní finance včetně uhrazení vypůjčených peněz jsou sice zodpovědností národních vlád, potíže jednoho člena eurozóny však poškodí prostřednictvím vyšších úroků všechny ostatní. Spolu s eurem proto Evropa začala používat i magickou hranici maximálně tříprocentního schodku a pravidla fiskální disciplíny byla stanovena de facto stejně pro eurozónu i země stojící mimo ni.
Součástí systému byly od počátku i sankce – počínaje veřejným varováním země přes finanční tresty v podobě složení bezúročného depozita do Bruselu až po odepření přístupu k evropským fondům.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
