Help, I need somebody, not just anybody, zní z desky Beatles už přes čtyřicet let. Když první tóny kytary uslyšeli čtyři kamarádi z Osla, bylo jim patnáct a svět se s nimi zhoupnul v neodolatelném rytmu. Kim, Ola, Seb a Gunnar. Čtyři kluci na prahu dospívání v Norsku 60. let, kteří skupinu z Liverpoolu milují a sní o tom, že i z nich budou hudebníci, přinejmenším stejně slavní.
Trochu zasnění chodí do školy, těší se na prázdniny, kradou firemní značky z aut, hrají fotbal a začínají v zorném poli zaznamenávat svět a pohyb dívčích sukní. A jaký je ten svět? Vzdálený a plný podivných zpráv o válce ve Vietnamu, které se proplížily i na vinylové desky, a kluci jako by cítili napalm na své kůži. A sukně jsou rozevláté a plné příslibů.
V tom neskutečném zmatku vlastní duše na vířivém pozadí politických a společenských změn představují jediný pevný bod právě Beatles. A kluci se toho bodu pevně drží, přestože s každým koncem léta ubývá snů a naopak přibývá pochybností a starostí a do toho se pořád vtírá svět a jeho transparenty, invaze, lety do vesmíru. Na to nestačí láhev vína a vyzvracet se do trávy. Ale nakonec se z toho zmatku přece jen vynoří ten spásný pevný bod, který se snad chvílemi ztrácel. Nejsou to ovšem Beatles. Je to přátelství čtyř mladých mužů, kteří spolu kdysi kradli značky z aut.
Christensenův román Beatles vyšel v Norsku roku 1984 a pro autora znamenal průlom. Další úspěšné knihy následovaly, dvě z nich, Poloviční bratr (2001) a Model (2005), byly přeloženy také do češtiny. Právem je plodný autor považován za jednoho z nejvýznamnějších norských spisovatelů současnosti. Přelomový román Christensenovy kariéry jako by byl dílem mistra v chůzi na laně. Slova se nesou lehce a neunaví se ani na téměř šesti stech stranách. Román úžasným způsobem graduje, aniž by potřeboval napínavou zápletku, jazyk hrubne spolu s tím, jak kluci vyrůstají v muže. Sentiment vzpomínek je pečlivě vyvážen humorem. Na půdorysu několika klíčových let života čtyř přátel se podařilo vystihnout náladu nové generace Norů v celém jejím zmatku, drzé jistotě a hledání v převratné době 60. let.
Pro českého čtenáře má vyprávění o tom, jak byla mladým lidem v Norsku na konci 60. let doba těsná, zvláštní příchuť svobody a volnosti. Je to nicméně svoboda tápavá, odhalující i svoji tíhu a momenty, jež je dobré si připomínat. Stačí si zanotovat tu melodii začínající zoufalým slovem help, a stránky románu Beatles už dozpívají píseň o potřebě a síle přátelství až do konce. '
LARS SAABYE CHRISTENSEN: BEATLES
Přeložila Jarka Vrbová, Doplněk, Brno 2009
Autorka je nordistka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
