Hospodářský rozvoj v chudých zemích bude přispívat ke globálnímu oteplování. Tyto země jsou ovšem již v současnosti jeho největšími oběťmi.
Na konci letošního dubna si
Mustafa Rokonuzzaman
, rolník z jihozápadu Bangladéše, na vesnickém shromáždění zaníceně stěžoval na globální oteplování: že prý mu abnormální vedra a marné čekání na déšť ničí zeleninu. To ovšem ještě netušil, co mělo teprve přijít. Měsíc nato se Mustafa brodil až po prsa v záplavové vodě, která mu odnesla dům, spláchla statek a smetla i celou vesnici, kde se shromáždění konalo. Cyklon Aila, který způsobil bouřkové vlnobití, jež prolomilo protipovodňové hráze u vesnice, byl sám o sobě dostatečným příkladem toho, jak pustošivé jsou dopady klimatických změn v chudých zemích.
Většině lidí na Západě je známo, že chudý svět přispívá ke změnám klimatu, přesto nás velikost jeho podílu stále dokáže překvapit. Chudé země a státy se středními příjmy se už na celkovém množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší podílejí o něco více než z poloviny (viz graf Náskok se znepokojivě zmenšuje); Brazílie produkuje více oxidu uhličitého na hlavu než Německo. Celkové množství emisí z plánovaných elektráren v těchto zemích by se rovnalo celosvětovému průmyslovému znečištění od roku 1850.
Méně často si však uvědomujeme, že globální oteplování v chudých zemích páchá mnohem větší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
