Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura, Kulturní servis

Kulturní přehled

Hudba: 

Wilsonic Festival 2009
BRATISLAVA, SUMMER CLUB INCHEBA 11.–13. 6.
Tak soustředěný nájezd berlínských elektroniků, londýnských dubstepperů a jejich středoevropských příbuzných u nás zatím nemáme. Letos hrají Jazzanova, Moderat, Junior Boys, Nôze All Star Band & Dani Siciliano, Hudson Mohawke, Rusko, Joker, Trouble over Tokyo, Karaoke Tundra, Dva a další.

Wildbirds and Peacedrums: The Snake
LEAF LABEL / STARCASTIC
Písničky švédského dua znají návštěvníci putovního festivalu Jazz na náměstí Rudyho Linky i nezávislí. Domácky kostrbatý styl je falešná stopa, maska klaunů a naturščiků, kterým muzikálnost trčí i z uší.

Ben Harper: White Lies for Dark Times
VIRGIN / EMI
„Afroamerickému Springsteenovi“ se s novou kapelou Relentless7 konečně podařilo zachytit rockovou energii svých koncertů.

Allstar Refjúdží Band: Spas!
INDIES MG
Kurd, Armén, Číňanka, Švýcar a další z uprchlického orchestru kolem Divadla Archa hrají a zpívají Kde domov můj, Cestičku k domovu a další příhodné písně.

Semafor: Elektrická puma
LEVNÉ KNIHY
Jonáš Jamesem Bondem, připomínka, že i v nepřející době (1974) měl Semafor úroveň. První vydání poslední hry, v níž se energie Suchého a Dvořáka spojily a násobily.

Výtvarné umění:

David Černý
DVORAK SEC CONTEMPORARY, PRAHA, 4. 6.–29. 9.
Husajn v akváriu, lomozící pistole, plastikový skládací autoportrét, kus Českého Betléma. Malá ochutnávka Černého před blížícím se odhalením Entropy v DOXu i vydáním jeho katalogu v Respekt edici.

Jan Haubelt: V neposlední řadě
ŠKOLSKÁ 28, PRAHA, 2.–26. 6.
Co je větší umění: objekt, nebo jeho velkoformátový portrét jedna ku jedné? Haubelt si láme hlavu s další vizuální hádankou s ironickou nadsázkou sobě vlastní.

Robert Šalanda: Zkus to znovu, třeba ses spletl
GALERIE CAESAR, OLOMOUC, 2.–29. 6.
„Důraz je kladen na svébytnost vizuálních složek vytvářejících integritu nebo dezintegritu obrazové plochy, která tak zpětně reviduje konvenční vnímání a zpochybňuje ustálená schémata lidské percepce,“ píše kurátor Vaňous. Jednodušší řečí: Šalandovy obrazy jsou velmi barevné, velmi úsporné, velmi nezvyklé a velmi dobré.

Vlk a beránek
GALERIE KRITIKŮ, PRAHA, 3.–21. 6.
Z aktuální tvorby studentů intermediálních ateliérů brněnské FaVU a pražské VŠUP.

Radeq Brousil: Studie mladého muže
KARLIN STUDIOS, PRAHA, 4.–24. 6.
Gymnasta na trampolíně, fetující voják, vyčerpaný sokol, to vše může být mladý muž. Pocta všem unaveným, statečným, silným, slabým, ale vždy krásným hochům.

Knihy:

Chuck Palahniuk: Snuff
PŘELOŽIL RICHARD PODANÝ, ODEON, 176 STRAN
Každý další román Chucka Palahniuka je o něco populárnější, lépe prodejný, ale také brutálnější. U posledního dílka, které vychází v češtině, se už autor neobtěžuje s nějakými oklikami a vymýšlením kulis pro sex – román se odehrává přímo v „pracovně“ pornoherečky, která se rozhodla, že překročí světový rekord a obslouží v řadě za sebou 600 mužů. Doufá, že při tom zemře. V „čekárně“ se sešla pestrá pánská společnost, mimo jiné také hereččin odložený syn. Ten má číslo 72.

Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti
PŘELOŽIL JAN LUFFER, ILUSTRACE LUKÁŠ URBÁNEK, ARGO, 243 STRAN
Pěkně graficky pojatá kniha s barevnými ilustracemi a vysvětlivkami, kde se dozvíme o původu každého z lidových vyprávění. „Před dávnou dobou žil byl jeden bednář. Jednoho rána napadl čerstvý sníh a bednář měl venku nějakou práci. Zatímco pracoval, přišel z hor děsivý netvor s jedním okem a jednou nohou a stoupl si přímo před něj. Jak ho bednář uviděl, začal se třást strachy a myslel si: Tohle musí být to, čemu se říká jama čiči a o čem jsem slyšel hodně vyprávět.“

Houby
KNIŽNÍ KLUB, 320 STRAN
Někomu to může přijít jako banalita, ale říkejte si to jinému, který kvůli tomu každý víkend stává před svítáním. Navíc sezona začíná, proč si tedy neříci, že tu vychází šikovný houbařský průvodce, který leckomu může zachránit i život.

Televize:

Jednou dole, podruhé také
Drsňák
ČT 2, 14. 6., 22.25 
Berlín má u nás pověst příjemného místa k životu. Přesto má kosmopolitní metropole s širokou nabídkou kulturního vyžití a levnými nájmy i svou odvrácenou tvář. A režisér Detlev Buck se ve snímku Drsňák (2006) soustředí právě na ni.

Příběh, v jehož centru stojí patnáctiletý Michael Polischka (DavidKross), se odehrává ve světě násilí, drog a pouličních gangů, v němž je tak snadné dostat se na šikmou plochu. Michael doplatí na rozchod své matky Miriam (Jenny Elversová) s bohatým milencem. Svobodná živitelka rodiny propadne se synem ze dne na den společenským sítem a oba jsou nuceni bojovat o přežití. Nejenže živoří v mizerném bytě na předměstí Neukölln. Křehký chlapec s nevinnou tváří se ve škole stane obětí šikany a posléze i snadnou kořistí místního podsvětí. Set-kání s bossem Hamalem (Erhan Emíre) změní Michaelův život a vystaví ho kruté životní zkoušce.

Film vyniká autentickou atmosférou. Scénář neřeší jen kolizi jedince s organizovaným zločinem, ale dotýká se i dalších společenských konfliktů. Ukazuje střet neintegrovaných menšin s majoritou a na příkladu nejednoznačného vztahu matky se synem se dotýká propastného mezigeneračního nedorozumění.

A cenný je Drsňák ještě v jednom ohledu. Pro svět filmu objevil talent Davida Krosse, který se dokonale vcítil do hlavní role chlapce topícího se v problémech. Jeho výkonu si všimli i castingoví agenti v Hollywoodu a obsadili mladého Němce do adaptace románu Bernharda Schlinka Předčítač.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 24/2009 pod titulkem Kulturní přehled