Vycházející alternativní hvězda Zomby nás smiřuje s peklem na zemi
"Jsem jako Batman na konci filmu Temný rytíř: chci zmizet,“ tvrdí
Zomby
. Může ale zmizet člověk, který se ještě ani neobjevil? Otázka, jež je v případě londýnského hudebního producenta vcelku na místě. Pod lehce morbidním pseudonymem se totiž skrývá muž, jenž ignoruje běžné mediální strategie a nechává za sebe promlouvat výhradně svou naléhavě melancholickou hudbu: na několika málo dostupných fotografiích nemá nikdy vidět obličej, v jeho MySpace profilu chybějí jakékoli osobní údaje a z příležitostných rozhovorů vyplývá jen tolik, že Zomby se nejspíš narodil v roce 1980.
Tam, kde chybí biografie, lze o to svobodněji pracovat s mentálním profilem a jednotlivými kontexty. Zomby náleží k silné generaci britských hudebníků, kteří vyznávají anonymitu, zásvětní pseudonymy (Burial, Darkstar) a svou invenci obětovali na oltář hypnotického tanečního žánru zvaného dubstep. Temný elektronický styl, zčásti postavený na podivně klopýtavých beatech a mohutné basové lince, vznikl na počátku nového milénia prolnutím dvou žánrů londýnského tanečního undergroundu (prvků UK garage a stylu zvaného grime) a postupem času se stal jedním z dominantních směrů v alternativní hudbě.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
