Jak psát o lidech, jejichž programem je nenávist
Vzestup zdejších neonacistů dosud dával podnět hlavně k volání po ráznějším přístupu policie a účinnější pomoci úřadů sociálně vyloučeným lokalitám. Nyní je však jasné, že přemýšlet o vlastní zodpovědnosti musí ještě někdo další: novináři. Nekončící seriál neonacistických tažení českými městy oživuje otázku, jak o něm vlastně mají média referovat, aniž by plnila hlavní objednávku extremistů – tedy touhu po publicitě a s ní související přízni veřejnosti. Je to složité dilema. Týden starý celostránkový rozhovor, který udělala MF Dnes s vůdčí postavou české neonacistické scény Filipem Vávrou, přitom ukazuje, že zatím nemáme jasno ani v základních věcech.
Věc důvěry
O čem a jak psát, aby informace nenadělaly více škody než užitku? Tuto otázku si častěji kladou mediální teoretici, novinářům zavání selektivním zkreslováním reality, které se příčí jejich poslání informovat nestranně a objektivně. Dnešní doba ovšem dává mnoho podnětů k tomu tento lehce alibistický postoj přehodnotit.
Hospodářskou krizi žurnalisté sice nezavinili, ale podle ekonomů rozhodně drží ruku na kohoutku s palivem, které ji může – anebo nemusí – roztáčet do vysokých otáček. Pokud budou vyvolávat paniku a očekávání temných zítřků, přidusí ekonomiku, naopak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
