Podle čínského kalendáře v lednu začal rok buvola. Nicméně tyto dny plní zpravodajské agentury jiné zvíře: prase. Prasečí chřipka vyvolává podobnou reakci finančních trhů jako SARS v roce 2003 nebo ptačí chřipka o dva roky později. Klesají akcie leteckých společností, hotelových řetězců. A jak se dá přirozeně očekávat, rostou akcie farmaceutických společností. A historická zkušenost ukazuje, že jsme s tokem negativních zpráv teprve na začátku.
Co říká namalovaný čert na zdi? Podle odhadů Světové banky by „mírná“ chřipková pandemie (1,4 milionu mrtvých) snížila růst světové ekonomiky v prvním roce o necelé procento, v případě „střední“ pandemie (14,2 milionu mrtvých) o dvě procenta a „těžká“ pandemie (71,1 milionu mrtvých) o necelých pět procent. Španělská chřipka (1918–19) zabila podle odhadů 50 milionů lidí, v Evropě třetinu populace.
Takové statistiky se nečtou dobře. V případě SARS a ptačí chřipky se nákaza podařila rychle lokalizovat a postižené ekonomiky se velmi rychle zotavily ze snížení domácí poptávky (lidé se vyhýbali obchodům) a poklesu turistiky. Nicméně statistiky ukazují a epidemiologové varují, že pandemie přijde. Jen se neví kdy.
Všechno špatné je však k něčemu dobré. Kvůli prasečí chřipce totiž klesá počet zpráv o ekonomické recesi. Psychologie je během recese důležitá. Když opakovaně čteme, že tu je recese a bude dokonce deprese, raději si nekoupíme nové auto, novou plazmu taky ne, raději počkáme s utrácením. A výrobci aut a plazem najednou neprodávají, takže omezují výrobu a začnou propouštět. A tito propuštění lidé najednou přestanou kupovat ostatní produkty a spirála se rozjíždí (včetně spirály šrotovných a možná i plazmovných).
Až nás přestanou masírovat média s krizí, tak na ni zapomeneme a začneme znovu utrácet – za nová auta i plazmy. To, že se poptávka může rychle vyhoupnout zpět, naznačuje mimochodem i čerstvý průzkum, podle nějž je polovina mužů ochotna výměnou za padesátipalcovou (127 cm) plazmovou televizi vzdát se na půl roku sexu (žen jen třetina).
Je to zjednodušení, ale deprese jakožto psychický stav je významnou proměnnou každé recese. Ne nadarmo jsem už od několika významných manažerů slyšel, že kdyby se zavřeli na pustý ostrov všichni analytici a novináři, tak žádná recese není. Tak proto pryč od ní, i kdyby jen ke zprávám o prasečí chřipce.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
