Pitná zelenina
Americký guru zdravé výživy nabízel jednoduchý recept: stačí prostě udržovat své tlusté střevo v kondici a čistotě. A na to je nejlepší pít čerstvé šťávy ze zeleniny.
„Od té doby, co jsem dosáhl dospělosti, jsem nikdy neměl pocit, že bych stárl, a mohu říci, že se cítím živější, bystřejší a mám více entuziasmu, než když mi bylo třicet,“ napsal Norman Wardhaugh Walker, když se blížil devadesátce. Tento americký guru zdravé výživy nabízel jednoduchý recept: stačí prostě udržovat své tlusté střevo v kondici a čistotě. A na to je nejlepší pít čerstvé šťávy ze zeleniny.
Walker zemřel v roce 1985 a jeho stoupenci tvrdí, že se dožil sto osmnácti let. Jeho poselství žije dál a zní: vylisovat a vypít je možné v podstatě cokoliv. To přesvědčení dorazilo už i do českých prodejen zdravé výživy, kde jsou v důsledku toho k dostání značně nepravděpodobné produkty. Tak třeba džus z kyselého zelí (kyselina mléčná je údajně na střevo jako balzám), z červené řepy (sklenice denně je dobrá na krev, játra a imunitu), z rebarbory (obsahuje kyselinu listovou a prý oddaluje šednutí vlasů).
Na trhu je dokonce několik tuzemských výrobků. Tak třeba terminátor mezi džusy - Vitaminátor z Opavska (www.vitaminator.cz). Za variantu z jablek dostal jeho výrobce Slavomír Soška před několika dny cenu Biopotravina roku, ovšem jablko s řepou, mrkví či celerem je ještě lepší; tak třeba celer ze slezských kopců je prý tak afrodiziakální, že by Pražáci čučeli. V nedalekých Fryčovicích v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
