Klub mocných v Londýně

Málokteré jednání politiků bylo někdy sledováno s takovým očekáváním jako jednání G 20 v Londýně. Setkání lídrů ekonomik reprezentujících více než 90 procent světové ekonomiky a téměř dvě třetiny obyvatel v době první globální recese si však takovou pozornost zasloužilo. O osudu jednání se nerozhodovalo ve čtvrtek v Londýně. To, co se odehrálo, byla spíše show pro média a částečně diskuse nad několika otevřenými body, na něž emisaři jednající po mnoho týdnů o návrhu komuniké nestačili.

Je jasné, že jedním z úkolů, které si stanovili hlavní aktéři schůzky (zjevně zástupci silných zemí EU a USA), bylo přijít se silnějšími závěry, než jaké očekávali ekonomičtí komentátoři. Šlo o zachování vlastní prestiže a o povzbuzení lidí otřesených krizí. Zdá se, že z tohoto pohledu bylo jednání úspěšné.

Díky za MMF

Klíčovou zprávou „požadovanou“ analytiky i veřejností je deklarace o „spolupráci“. To mimo jiné znamená, že alespoň v rámci londýnského jednání účastníci potvrdí, že v boji proti světové hospodářské krizi budou postupovat společně, a že pokud se některá země zbaví recese, nesmí to být na úkor země jiné.

Z tohoto pohledu komuniké, které zmiňuje nejen společný zájem na světové prosperitě a její nedělitelnost, ale potvrzuje také závěry z minulého jednání, že protekcionismus není lékem, plní očekávání. Nemění to však nic na skutečnosti, že nejedna země spoléhá na to, že ji z recese pomůže někdo jiný a že v dnešní…