Pohřbívání jako byznys

Za minulého režimu to byla práce pro erár. A zároveň za trest, nepříjemná a bez prestiže, na kterou byli často najímáni alkoholici nebo recidivisté. A podle toho to také vypadalo: s těly mrtvých se zacházelo bez jakýchkoli zábran a města při pohřbech brázdily černé špinavé škodovky a avie se zamračenými zřízenci za sklem. Dnes máme k dispozici nová auta, elegantní obleky a billboardy, které pozůstalým slibují v těžkých časech solidní zacházení. Přesto pod lesklou slupkou nejsme o mnoho dál. Fakt, že řada pohřebních služeb uplácí zdravotníky a záchranáře, okrádá klienty, obchází zákony a že se jejich zaměstnanci chovají hrubě, je věcí, kterou česká veřejnost dodnes přijímá jako smutnou samozřejmost.

A právě v těchto dnech vyplouvá opět na povrch ta nejdrsnější strana českého pohřbívání. Manažer pohřební služby Anubis ze Žďáru nad Sázavou Radek Kunc čelí u soudu obvinění z vydírání, uplácení a z toho, že nechal brutálně zbít „neposlušného“ zřízence patologie, který mu nechtěl dohazovat mrtvé z místní nemocnice.

Je to dramatická špička závažného problému, který máme s pohřbíváním svých mrtvých úplně všichni.

Podivný dýchánek

Na stěnách visí terče pro šipky, opodál stojí kulečníkový stůl. Ten je však teď překrytý ubrusy a v jeho sousedství leží na zemi pět rakví. Vedle stojí několik stolků, na nichž jsou vystaveny urny, smuteční stuhy a…