Mistr dokonalého šťouchu (1954)

Kdyby někdo chtěl o Williem Mosconim natočit film – a je s podivem, že to ještě nikdo neudělal –, první záběr by mohl začínat obrazem malého chlapce, který si v prázdné a opuštěné herně svého otce přistrkuje ke kulečníkovému stolu bedýnku, aby dosáhl na plátno. Pak vyndá z kapsy pár kulatých brambor a začne je honit do děr stolu násadou od koštěte. To se píšou 20. léta minulého století.

Následoval by střih a druhý obraz – v něm už dospělý Willie Mosconi krouží kolem biliárového stolu s elegancí baletního tanečníka, jeho druhá žena Flora v hledišti rozhazuje rukama a šarmantně vypráví redaktorovi New York Times, že nikdo není při hraní kulečníku tak půvabný jako její muž – je rychlý, jeho pohyby plynulé, tágo vede lehce, přesně a bez jakéhokoli úsilí.

Ten večer 19. března před pětapadesáti lety ve Springfieldu ve státě Ohio však Willie Mosconi vypadá unaveně. Běžný zápas v takzvaném „stright poolu“, kdy hráči musejí dopravit libovolné koule do děr ve smluveném počtu – většinou 150 –, proti němu stál amatér Earl Bruney. Zápas už sice dávno skončil Mosconiho vítězstvím, ale on stále pokračuje. Už před drahnou dobou překročil počet dvou set úspěšných šťouchů v řadě bez jediné chyby a nepřestává. Diváci v hale už netleskají po každé ráně, jen tiše a nevěřícně pozorují Willieho technicky dokonalé a přesné…