Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Všichni hejtmani za ČSSD, kteří byli poslanci, už poslanci nejsou. Martin Tesařík, Radko Martínek i Michal Hašek se dle předvolebních slibů vzdali svých poslaneckých mandátů.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Stovky lidí, kteří přišli kvůli světové ekonomické krizi o práci ve sklárnách, protestovaly před pražským Úřadem vlády. Chtěli tak upozornit na svou tíživou ekonomickou situaci a pomalý postup státu při řešení jejich problémů. Kabinet vzápětí přislíbil, že se bude jejich problémy intenzivně zabývat. Jaké konkrétní kroky mají ministři na mysli, ale zatím nikdo z nich neupřesnil. - Autor: Milan Jaroš • Autor: Respekt
Fotografie: Stovky lidí, kteří přišli kvůli světové ekonomické krizi o práci ve sklárnách, protestovaly před pražským Úřadem vlády. Chtěli tak upozornit na svou tíživou ekonomickou situaci a pomalý postup státu při řešení jejich problémů. Kabinet vzápětí přislíbil, že se bude jejich problémy intenzivně zabývat. Jaké konkrétní kroky mají ministři na mysli, ale zatím nikdo z nich neupřesnil. - Autor: Milan Jaroš • Autor: Respekt

Rath dál hejtmanem i poslancem

Všichni hejtmani za ČSSD, kteří byli poslanci, už poslanci nejsou. Martin Tesařík, Radko Martínek i Michal Hašek se dle předvolebních slibů vzdali svých poslaneckých mandátů. Tři odstoupivší poslanci dostali odstupné ve výši 222 000 korun hrubého (tří měsíčních platů). Na jejich místa přišli hodonínská místostarostka Zuzana Domesová, kontrolorka finančního úřadu ze Skutče Ludmila Navrátilová a mohelnický místostarosta Pavel Němec.

Svůj odchod z Poslanecké sněmovny sliboval i středočeský hejtman David Rath, ten prozatím zůstává. Navzdory svým předvolebním slibům.

Poradce Clintonové velvyslancem v ČR

Hlavní bezpečnostní poradce Hillary ClintonovéLee Feinstein by mohl být novým americkým velvyslancem v Česku. Minulý pátek o tom informovaly Hospodářské noviny. Jmenování velvyslanců ale musí nejprve potvrdit Senát USA, proto žádný ze zdrojů informaci nechtěl potvrdit. Zahraničněpolitický expert Feinstein pracoval již v administrativě prezidenta Billa Clintona, v jeho druhém volebním období byl pod ministryní Madeleine Albrightovou odpovědný také za kontrolu šíření jaderných zbrání. V rámci své činnosti se rovněž zabýval protiraketovou obranou a jako nezávislý analytik se později vyjadřoval pro spojení jednání o protiraketové obraně s otázkami jaderného odzbrojování.

Sněmovnou prošla změna financování výzkumu

Poslanci schválili změny ve financování výzkumu, které by měly přispět k většímu zapojení vysokých škol do vědecké práce, k podpoře aplikovaného výzkumu a ke zjednodušení celého systému. Vysoké školy by měly z celkového rozpočtu na výzkum získat až o jednu miliardu korun více než dříve, a to na úkor Akademie věd ČR, která měla na tomto poli dosud výraznou převahu. Příliv nových prostředků na univerzity by měl nastartovat i transformaci některých škol na vědecké univerzity, specializované na základní výzkum. Aplikovaný výzkum má naopak podporovat nově vzniklá Technologická agentura. Počet centrálních úřadů, které rozdělují peníze na vědu a výzkum, má klesnout z osmnácti na sedm. Návrh reformy nyní putuje do Senátu.

Nejvyšší soud potvrdil, že katedrála patří státu

Sedmnáct let trvající soudní pře o vlastnictví svatovítské katedrály na Pražském hradě vyvrcholila verdiktem Nejvyššího soudu, který znovu potvrdil, že chrám patří státu, nikoli katolické církvi. Proti tomuto rozsudku už není žádný opravný prostředek, je tedy definitivní. Spor bude nicméně zřejmě pokračovat, protože církev chystá stížnost k Ústavnímu soudu, případně k mezinárodnímu tribunálu ve Štrasburku. Poprvé se církev obrátila na soud v roce 1992, pražský městský soud jí dokonce dvakrát katedrálu přiřkl – v roce 1994 a v roce 2006, odvolací soudy ale vždy jeho rozhodnutí zrušily. Církev opírá svoje žaloby o přesvědčení, že komunistický režim jí chrám ukradl vyhláškou z roku 1954, v níž katedrálu sv. Víta vyhlásil za „vlastnictví všeho lidu“. Zastánci státního vlastnictví katedrály naopak namítají, že církev nikdy nebyla výlučným vlastníkem katedrály, neboť ta je skutečně „všelidovým“ vlastnictvím, symbolem státnosti, a tedy nikoli církve.

O poslance méně

Někdy první nápad bývá ten nejlepší. Ukazuje se to na novém kole tuzemské debaty o změně volebního systému – první doporučení, které se ozývalo ze všech stran hned po patovém výsledku voleb před třemi lety, bylo totiž snížení či zvýšení počtu poslanců. A minulý týden se koalice dohodla na návrhu ubrat ve sněmovně jedno křeslo. Jako nejlepší se toto řešení ukazuje jednoduše proto, že na jiných změnách se politici zatím nejsou schopni dohodnout. Každá zvažovaná varianta totiž některé ze stran ubírala mandáty, což nikdo nechtěl.

Zelená čistka

Poslankyním Olze Zubové,Věře Jakubkové a dalším dvěma straníkům včetně bývalé ministryně školství Dany Kuchtové hrozí vyloučení ze Strany zelených. V pátek ho navrhla ústřední revizní komise strany. Šéf strany Martin Bursík se tak chce tímhle krokem „zbavit“ svých kritiček, které podle něj vystupují v rozporu s oficiálními názory partaje. O osudu „rebelů“ teď budou rozhodovat vyšší stranické orgány, jejich verdikt je nyní obtížné předvídat.

Reforma vysokého školství

Mladí lidé by měli mít větší šanci studovat na vysoké škole. Ministr školství Ondřej Liška představil minulý týden první přípravy věcného záměru zákona o vysokém školství, jenž by měl umožnit dosáhnout na univerzitní vzdělání i dětem z dělnických rodin. Věcný záměr zákona by nejprve měla schválit v červenci vláda. O největší reformě českých vysokých škol pak bude v příštím roce rozhodovat sněmovna. Zatím však není jasné, jak úspěšný může Liška se svou reformou být. Ministerský návrh totiž počítá s propojením byznysu a vysokoškolského vzdělávání, což se nelíbí rektorům, podle kterých tím univerzity přijdou o svou nezávislost. Vadí jim, že by byznysmeni zasedli ve správních radách univerzit, rozhodovali o rozpočtu či volili rektora.

Kočkova ODS

Dříve to byl pro politiky člověk spojený s „mafií“, dnes s ním jejich ministerstva spolupracují. Řeč je o Janu Kočkovi, synu Václava Kočky – muže, kterého policie označila na člověka pohybujícího se za hranou zákona. Teď realitní firma Jana Kočky spolupracuje s úřadem ministra vnitra Ivana Langera na prodeji nepotřebných domů. Politici ODS v tom nevidí – na rozdíl od policistů – žádný bezpečnostní problém.

Chvalovského naděje

Z bank údajně vylákal v 90. letech podvodným způsobem desítky miliard a už třikrát to vypadalo, že skončí na dvanáct let za mřížemi. Pokaždé ale soudy vrátily jeho případ k došetření. Teď se to stalo i napočtvrté. Trestní kauzu bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského vrátil žalobcům Nejvyšší soud, kam ji dostal ministr spravedlnosti. Ten si na postup nižších soudů stěžoval. Podle jeho názoru vracely Chvalovského případ k došetření neoprávněně. Nejvyšší soud ale ministrovu stížnost zamítl. Policisté tak teď musí doplnit důkazy a znovu zahájit s Františkem Chvalovským trestní stíhání.

Silnější Raúl Castro

Minulý týden došlo v kubánské vládě ke změně. Kubánský prezident Raúl Castro vyměnil ve svém kabinetu jedenáct ministrů. Nejdůležitější je vyhazov představitele umírněného kurzu politických změn kubánského režimu – ministra zahraničí Felipeho Péreze Roqueho.

Odchází také Carlos Lage, hlava rady ministrů. Je považován za zachránce kubánské ekonomiky po kolapsu SSSR a bude nahrazen generálem Josém Amadem Ricardem Guerrou. Generál patří k nejbližším spolupracovníkům Raúla Castra. Změny znamenají posílení pozice armády a samotného Raúla. Řadoví Kubánci mají nyní větší vyhlídku na ekonomické změny, na nichž má podnikavá armáda zájem, ale mizivé jsou vyhlídky na změny směrem k pluralitní společnosti.

Pozvánka pro Írán

Vláda Spojených států oznámila svůj záměr uspořádat mnohostrannou konferenci o řešení situace v Afghánistánu. Na seznamu pozvaných účastníků je také Írán, se kterým Spojené státy neudržují od konce 70. let diplomatické vztahy. Írán již dříve potvrdil o jednání zájem. Pozvání Teheránu je naprostým rozchodem s dosavadním postupem Američanů, kteří za předchozí administrativy zmařili podobné jednání iniciované Francií.

NATO a Spojené státy mají v otázce Afghánistánu s Íránem některé shodné zájmy. Írán je dlouhodobě nepřítelem radikálního sunnitského hnutí Tálibán a pomáhal Američanům při jeho porážce v roce 2002. Teherán má také zájem o spolupráci v boji s exportem drog z Afghánistánu.

Pozvánka k jednání přichází ve chvíli, kdy se americká administrativa zároveň pokouší sjednotit významné světové hráče ve snaze zabránit Íránu získat jaderné zbraně a rakety dlouhého doletu.

Útok v Pákistánu

Od loňského teroristického útoku v indické Bombaji se čekalo, kdy se odehraje další. Stalo se tak minulý týden a na překvapivém místě – v metropoli pákistánské části Paňdžábu Láhaur. Čtrnáct mužů ozbrojených samopaly zaútočilo v úterý odpoledne na autobus převážející národní kriketové mužstvo Srí Lanky ke stadionu. Výsledkem bylo sedm mrtvých a osm zraněných.

Následoval hon na pachatele, bohužel zatím neúspěšný. Až do soboty tedy nebylo jasné, kdo za neuvěřitelně troufalým útokem stojí.

Americká ofenziva

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová cestovala celý minulý týden po Blízkém východě a po Evropě. Cesta do Egypta, Izraele, sídla NATO v Bruselu a Ženevy byla ve znamení nového směru zahraniční politiky Spojených států po nástupu Baracka Obamy do úřadu.

Na Blízkém východě ministryně zahraničí potvrdila podporu Spojených států Izraeli, zároveň však kladla důraz na nevyhnutelnost vzniku samostatného palestinského státu, což neodpovídá představám pravděpodobného budoucího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Hillary Clintonová kromě toho slíbila 900 milionů dolarů na obnovu palestinského pásma Gazy zničeného během války letos v lednu. Velmi významným signálem bylo oznámení, že Spojené státy vyšlou dva vyjednavače do Sýrie, a přeruší tak izolaci země, jež byla součástí taktiky bývalého prezidenta George W. Bushe. Oteplení vztahů s Damaškem by mělo pomoci USA v jejich snaze o stupňování tlaku na Írán i v řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

V Evropě byl hlavním tématem jednání ministryně Clintonové pokus o nastolení nových vztahů s Ruskem. Ministři členských zemí NATO za přítomnosti své americké kolegyně obnovili diplomatické vztahy s Moskvou, přerušené po loňském útoku ruských jednotek na Gruzii. Clintonová se později také setkala s ruským ministrem zahraničí Lavrovem.

Snaha o „restartování“ vztahů mezi Washingtonem a NATO na jedné straně a Moskvou na druhé je pokusem vtáhnout Moskvu do spolupráce v otázkách jaderného vyzbrojování Íránu a pokračujícího konfliktu v Afghánistánu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 11/2009 pod titulkem Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu