Nasťa
S Ruskem se v poslední době stalo cosi divného. Přestalo rozlišovat dobro a zlo. Fascinováno starou myšlenkou své národní nadřazenosti, nárokuje si neomylnost a žádá, aby tuto neomylnost uznaly jiné země, od Spojených států až po Ukrajinu.
Viktor Jerofejev
(1947) je ruský spisovatel, uznávaný i coby editor a literární organizátor. Žije v Moskvě, část dětství strávil v Paříži. Jeho román Ruská krasavice (česky 1992) byl přeložen do více než dvaceti jazyků. V roce 1979 byl jedním z autorů a organizátorů samizdatového sborníku Almanach, který mu vynesl zákaz publikování. Koncem devadesátých let sestavil dnes už slavnou antologii povídek Ruské květy zla.
S Ruskem se v poslední době stalo cosi divného. Přestalo rozlišovat dobro a zlo. Fascinováno starou myšlenkou své národní nadřazenosti, nárokuje si neomylnost a žádá, aby tuto neomylnost uznaly jiné země, od Spojených států až po Ukrajinu. Jenže pokud právo na pravdu Sovětského svazu bránila po celém světě známá ideologie, zaměřená na komunistický ráj na zemi, dnešní ideologií se stala ideologie sibiřské ropy a plynu, síla pravověrné ruské duše, no a kromě toho pravoslavné hodnoty společně s raketami.
Zdálky to vypadá jako nebezpečné blouznění, uvnitř země to vzbuzuje protikladné city – hrdost u těch, kdo souhlasí s mocí, hněv u těch, kdo s ní nesouhlasí. Pokud se člověk podívá na situaci v naší zemi dostatečně střízlivě, musí uznat, že bez ohledu na to, že Rusko v době vysokých cen ropy relativně zbohatlo, máme ještě co dělat (například postavit slušné silnice), pokud si chceme dělat nárok být jednoduše jen normální civilizovanou zemí.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 57 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
