2008-473-mobr-jungwirthnahled.jpg
2008–473-mobr-jungwirthnahled.jpg • Autor: Respekt

2008-473-vobr-jungwirth.jpg
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Na sklonku loňského roku vyhlásila vládní vědecká nadace Spolkové republiky výsledky druhého a na delší dobu zřejmě posledního kola takzvané Iniciativy excelence německých univerzit. V prvním kole (viz Respekt 48/2006) se mezi elitní vysoké školy zařadily obě mnichovské vysoké školy a univerzita v Karlsruhe. Nyní přibylo dalších šest škol – univerzity ve Freiburgu, v Göttingenu, v Heidelbergu a v Kostnici, technika v Cáchách a Svobodná univerzita v Berlíně.

Stojí za zmínku, že všech devět elitních vysokých škol je z bývalého západního Německa a většina se trochu překvapivě nachází v jižní, tradičně katolické části země. V Německu jsou tak možná karty rozdány na dlouho dopředu: nadaní středoškoláci dostávají návod, kam se hlásit, chtějí-li se jednou chlubit diplomem z elitní univerzity, ambiciózní badatelé vědí, kde se ucházet o prestižní profesuru.

Nejlepší však ještě nutně neznamená skvělý a Němci jsou si bolestně vědomi toho, že dlouhodobě zaostávají za první ligou univerzit v anglosaském světě. Právě Iniciativa excelence, do které německá vláda vložila 1,9 miliardy eur a z níž v rámci dvou doprovodných programů profitují i další univerzity a vědecké ústavy, má nastartovat návrat do světové špičky. Peníze půjdou na modernizaci vědecké infrastruktury, na nová profesorská místa a na prohloubení spolupráce s dalšími pracovišti.

Počtem obyvatel je Česko zhruba osmkrát menší než Německo, takže z jednoduchého srovnání vyplývá, že bychom si mohli dovolit asi tak jednu elitní univerzitu. Jsme, pravda, stále chudší než náš západní soused, ale rychle bohatneme a s tím rostou naše ambice, vyjádřené nedávno také úsilím některých zdejších politiků pořádat olympijské hry. Ve srovnání s tímto drahým a nejistým podnikem, o jehož účelnosti lze pochybovat, by bylo vytvoření špičkové univerzity laciné, racionální a přínosné pro rozvoj společnosti i ekonomiky. Politická vůle a osmina německých peněz by zřejmě k nastartování takové iniciativy stačily.

Vláda v současnosti připravuje nový způsob rozdělování peněz univerzitám a výzkumným ústavům – podle vědecké produktivity. To je krok správným směrem. Otázkou však zůstává, zda by i nejlepší česká univerzita dokázala hypotetickou finanční injekci absorbovat tak, aby se z ní stala světově špičková vysoká škola. Pokud ano, stačí vybrat tu pravou univerzitu a vložit do ní peníze. Pokud ne, bylo by lepší začít stavět na zelené louce.

Příští týden píše Erika Hníková

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte