Jak se zdá, politici mají v oblibě nebezpečí – rozuměj jako rétorickou pomůcku. Když George Bush obhajoval loňské posílení americké vojenské přítomnosti v Iráku, pravil, že pokud k němu nedojde, „svět bude nebezpečnějším místem k životu než dřív“. Britský premiér Gordon Brown se nechal slyšet, že rok 2008 bude pro jeho zemi „nebezpečný“. Vladimir Putin na schůzi NATO prohlásil, že Bushova vláda učinila svět nebezpečnějším.
Pocit, že se nám nad hlavami vznáší katastrofa, přitom nemají jen politici. I o postojích veřejnosti se dá říci, že jsou celkově pesimističtější a orientované spíše dovnitř, na vlastní problémy. Podíl Američanů, kteří si myslí, že by jejich země měla zasahovat ve světě, je nejnižší od počátku devadesátých let (42 %). Podpora mezinárodního obchodu a nadnárodních společností klesá. Roste odpor vůči imigraci. Početné menšiny ve většině států tvrdí, že konkrétně je globalizace poškozuje. Ačkoli se názory na to, co je hlavní hrozbou současnosti, různí jak v časové, tak v místní dimenzi – od změn klimatu až po hospodářskou recesi –, všeobecně vládne spíše jistá malomyslnost a sklon pohlížet na okolní svět jako na zdroj problémů.
Jistě, spousta lidí je na tom momentálně opravdu prabídně – tak třeba barmští mniši či Luové v Keni. Nejlehčí život teď nemají ani investoři. Ale dá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
