Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Devatenácté výročí konce totality si připomněli lidé po celé zemi. Několik stovek občanů přišlo uctít památku pádu totality na pražskou Národní třídu, kde 17. listopadu 1989 policie brutálně potlačila studentský průvod.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Devatenácté výročí konce totality si připomněli lidé po celé zemi. Několik stovek občanů přišlo uctít památku pádu totality na pražskou Národní třídu, kde 17. listopadu 1989 policie brutálně potlačila studentský průvod. Před pietním místem, kde lidé zapalovali svíčky, letos demonstrovalo i několik zastánců hnutí Ne základnám. - Autor: ISIFA • Autor: Respekt
Fotografie: Devatenácté výročí konce totality si připomněli lidé po celé zemi. Několik stovek občanů přišlo uctít památku pádu totality na pražskou Národní třídu, kde 17. listopadu 1989 policie brutálně potlačila studentský průvod. Před pietním místem, kde lidé zapalovali svíčky, letos demonstrovalo i několik zastánců hnutí Ne základnám. - Autor: ISIFA • Autor: Respekt

Nové dotace pro zemědělce

Čeští zemědělští velkopodnikatelé a obří družstva mají důvod slavit. Kvůli bruselskému lobbingu ministra zemědělství Petra Gandaloviče je nebudou chystané změny v evropské zemědělské politice bolet tak, jak se původně čekalo.

Smyslem reformy bylo omezit dotace pro velké agrární podniky (s průmyslovou výrobou, která krajině příliš neprospívá) a přesunout tyto peníze na podporu života na venkově. Původně tak měly největší podniky (s dotacemi nad 300 tisíc eur ročně) vracet téměř polovinu dotací. Tyto peníze by dostaly národní vlády a mohly by dát víc do projektů péče o krajinu nebo na rozvoj místního podnikání. Petr Gandalovič však po velkém diplomatickém úsilí zvlášť spolu s kolegy z východní Evropy prosadil, že se bude velkopodnikatelům krátit celkem jen 14 procent jejich podpory z Bruselu. Znamená to, že na podporu venkova bude mít jeho rezort méně peněz.

Šance pro Aero: Bolívie

„Nechvalně proslulé“ letouny Aero L-159, které se česká armáda snaží už roky neúspěšně prodat, mají možná konečně kupce. Jde ale jen o osm kusů z padesáti a kontrakt zatím není u konce. Je to nicméně po dlouhé době jediná zpráva o osudu letadel, které zatím chátrají v armádních skladech. Za osm kusů by měli Češi od Bolívie dostat jediný nákladní letoun.

Vláda schválila „prorodinný balíček“

Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by měli mít otcové od roku 2010 nárok na týdenní placenou dovolenou. Mohou během ní počítat se 70 % mzdy, musejí ji ale využít do věku šesti týdnů dítěte. Návrh prorodinných opatření, který schválila vláda a nyní směřuje do parlamentu, zavádí i institut „sousedského hlídání“ a možnost zřizování firemních či obecních miniškolek. To má alespoň částečně řešit akutní nedostatek mateřských škol: hlídáním až čtyř dětí – podmínkou je, aby jedno z nich bylo jejich vlastní – by si mohly legálně přivydělávat ženy, které by přitom nemusely projít žádným speciálním kurzem či školením. Obdobná pravidla by mohla platit pro firemní školky. Část poslanců a odborníků ale považuje tento návrh za riskantní, hlídání dětí podle nich vyžaduje náročnější pravidla a určitou kvalifikaci.

Policie na stopě „lupiče století“

Po šesti letech pátrání policie oznámila, že za „loupeží století“, při níž lupiči v září 2002 sebrali 153 milionů korun, zřejmě stojí údajný člen Berdychova gangu Tomáš Půta. Detektivové nyní chtějí požádat Irsko, kam před časem Půta utekl, o jeho vydání do Česka k trestnímu stíhání. O co své podezření kriminalisté opírají, zatím nicméně blíže neupřesnili.

Bém a Topolánek odkryli karty

Dva kandidáti na křeslo předsedy nejsilnější parlamentní strany zveřejnili svoje představy, jak dál vést občanské demokraty a vládu. Největší rozdíly panují u schválení Lisabonské smlouvy, která upravuje vnitřní fungování rozšířené EU. Podle premiéra Mirka Topolánka nemá Česko jinou možnost než dokument přijmout, přestože jej označil za „nutné zlo“, resp. „přijatelnou cenu za členství“.

Pražský primátor Pavel Bém je ostře proti schválení a navrhuje, aby ČR předložila během předsednictví „kratší text úplně jiného formátu a obsahu“. Obsah Bémova návrhu však není znám. Oba politici se liší i v pohledu na ekologii. Zatímco Topolánek souhlasí se zpřísněním emisních limitů na skleníkové plyny, Bém má za to, že by takový krok mohl „tragicky poškodit naše hospodářství“. Dvojice si naopak notuje v tom, že by Česko nemělo spěchat s přijímáním eura, a při volbách do sněmovny dávají přednost většinovému systému. Klíčový spojenec Pavla Béma, bývalý středočeský hejtman Petr Bendl, v pátek prohlásil, že bitva s Topolánkem je předem prohraná.

Vnitro zastavilo vydávání víz Vietnamcům

Do konce letošního roku zastavilo ministerstvo vnitra vydávání víz pro přistěhovalce z Vietnamu. Poté chce zpřísnit systém kontroly, protože počet žadatelů o vydání víz stále výrazně narůstá a množí se i případy, kdy Vietnamci předkládají padělané dokumenty.

Ke květnu letošního roku žilo v ČR přibližně 56 tisíc Vietnamců, v roce 2007 jich dlouhodobá víza získalo přes jedenáct tisíc. Důvodů pro rozhodnutí ministerstva je víc, ve zprávě, kterou předložilo vládě, poukazovalo například na růst zločinnosti mezi vietnamskými migranty.

O jiných příčinách se jen spekuluje: patří mezi ně například i podezření, že vydávání víz na ambasádě v Hanoji je spojeno s korupcí a klientelismem. Vietnamské ministerstvo zahraničí označilo opatření za nešťastné a žádá českou vládu o jeho přehodnocení.

Zastupitelé obviněni kvůli prodeji pozemku

Třiadvacet libereckých zastupitelů bylo obviněno z porušování pravidel při správě cizího majetku, za což jim hrozí až dvouletý trest vězení. Vloni v dubnu totiž odhlasovali prodej městského pozemku bez výběrového řízení za podezřele nízkou cenu 450 korun za metr čtvereční. Běžná cena v dané lokalitě by přitom měla být přibližně dvojnásobná. Policie zahájila vyšetřování na základě upozornění jednoho z opozičních zastupitelů. Pozemek navíc koupili manželé, kteří v Liberci provozují autosalon a jejichž firma magistrátu dodává a opravuje služební vozy. Liberecký primátor Jiří Kittner vidí za kauzou politický boj. Podle něj by totiž bylo možno podat takových obvinění desítky, protože prodej městského majetku za nestandardní ceny je naprosto běžný.

Zdravotní reforma s podmínkou prošla

Navzdory tomu, že je ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v koalici považován za hlavního viníka prohry v krajských volbách, připsal si dílčí body v prosazování reformy zdravotnictví. Vláda schválila tři ze čtyř důležitých zákonů z jeho dílny. Vzrušená debata o změnách tím ale zdaleka nekončí. Proti klíčovému zákonu o veřejném zdravotním pojištění se postavil předseda lidovců Jiří Čunek a ještě větší výhrady mají někteří poslanci lidovců a zelených. Neshody panují hlavně nad tím, kde bude stanovena hranice mezi „bezplatnou péčí“ a „nadstandardem“. Ministr má na pondělní jednání vlády připraveny čtyři varianty, jak spor řešit. Poslanci ale tvrdí, že bez detailního popisu léčení jednotlivých nemocí není možné hranici spoluúčasti pacientů určit. Taková analýza podle nich není na stole a její příprava by mohla trvat měsíce až roky.

Kabinet bude rozšířen

Změny kabinetu dostávají první konkrétní obrysy. Premiér Topolánek oznámil, že nově zřídí post vicepremiéra pro ekonomiku. Ten by měl koordinovat vládní řešení dopadů světové finanční krize na Česko. Kdo post obsadí, zatím není jasné. Média spekulují například o ekonomu Jiřím Rusnokovi z ING nebo Tomáši Sedláčkovi z ČSOB.

Sjezd Tibeťanů v Dharamsale

V indické Dharamsale, sídle tibetské exilové vlády a dalajlamy, se konalo zasedání tibetského exilu. Sněmu se zúčastnilo téměř šest set zástupců tibetské exilové komunity z celého světa. Zasedání bylo svoláno poté, co dalajlama oznámil, že jeho jednání s čínskou vládou o smysluplné autonomii Tibetu v rámci Číny ztroskotala.

Jednání mezi zástupci dalajlamy a čínské vlády probíhala od letošního jara, kdy v Tibetu vypukly násilnosti, jež čínská vláda tvrdě potlačila. Skeptici jednáním nepřipisovali mnoho šancí na úspěch a tvrdili, že čínská vláda chce především zabránit tomu, aby otázka Tibetu a případné protibetské protesty zkazily průběh letních olympijských her v Pekingu. Poslední kolo rozhovorů skončilo po předchozím předložení tibetských požadavků neúspěchem na začátku listopadu.

Tibetský vůdce dalajlama je zastáncem takzvané střední cesty, požadující klidnou dohodu na autonomní správě Tibetu v rámci Čínské lidové republiky. Uvnitř exilové komunity však sílí názor, že takový postoj nemá šanci na úspěch.

Mezinárodní společenství navíc otázku Tibetu už v podstatě přestalo spojovat s jakýmkoli jednáním s Čínou. Naposledy britský ministr zahraničí David Miliband označil skutečnost, že Velká Británie dosud neuznala čínskou svrchovanost nad Tibetem, za „anachronickou“.

Irák bez Američanů

Do konce roku 2011 musejí Američané odejít z Iráku a již do konce června příštího roku se američtí vojáci musejí stáhnout z iráckých měst. Rozhodla o tom po dlouhých jednáních irácká vláda, která definitivně schválila dohodu o stažení. Irácký premiér ihned poté v televizním vystoupení oznámil, že dohoda je „solidním východiskem pro to, aby Irák během tří let opět získal ztracenou nezávislost“.

Dohodu musí ještě schválit irácký parlament. Bez ní by byl pobyt amerických jednotek v zemi nezákonný už od 1. ledna, kdy Američanům vyprší mandát OSN. Irácká vláda občany ujistila, že smlouva neobsahuje žádná tajná ustanovení a že Američané nebudou mít v zemi trvalé základny.

Odchod Američanů z Iráku může být ve skutečnosti ještě rychlejší. Nově zvolený americký prezident Barack Obama slíbil stažení do šestnácti měsíců od nástupu do úřadu, ponechal si ovšem prostor pro názor armády. Z armádních kruhů však minulý týden zaznívaly hlasy, že vojáci jsou schopni Obamův plán splnit.

Nový americký prezident plánuje přemístit část vojáků dislokovaných v Iráku do Afghánistánu, kde spojenci nevyhrávají válku proti radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán. Afghánský prezident Karzáí dokonce nabídl vůdci Tálibánu mullovi Omarovi bezpečnostní výměnu za ochotu k mírovým rozhovorům

Švédové a Lisabon

Švédský parlament schválil ve čtvrtek Lisabonskou smlouvu. Švédsko se tak stalo dvacátou třetí zemí, která dokument ratifikovala. Smlouva byla schválena jednoznačnou většinou 243 proti 39 hlasům.

Švédsko je první zemí, která Lisabonskou smlouvu ratifikovala poté, co ji Irové odmítli v referendu. Kromě Irska smlouvu neratifikovalo Česko, které čeká na výrok Ústavního soudu koncem listopadu a kde je dokument předmětem vnitrostranického boje ODS, Německo, kde Ústavní soud rozhodne počátkem příštího roku, a Polsko, jehož prezident odmítá podepsat dokument schválený parlamentem, dokud nebude vyřešen výsledek irského referenda.

Levná ropa

Cena ropy sklouzla poprvé od května 2005 pod 50 dolarů za barel. Ještě v červenci se přitom prodávala za 147 dolarů za barel. Prudký pokles cen je způsoben očekáváním celosvětové recese.

Pirátský rekord

Somálští piráti předminulý víkend přepadli a unesli největší loď v dějinách pirátství. Do jejich moci se dostal jeden z největších tankerů světa Sirius Star, loď v hodnotě 150 milionů dolarů převážející ropu za více než 100 milionů dolarů. K únosu došlo 450 námořních mil od břehů, kde kdysi ležíval dnes už neexistující stát Somálsko. Tak daleko od pevniny dosud somálští piráti nezaútočili. Bát se jich teď musejí nejen všechny tankery plující směrem k Suezskému průplavu, ale i lodě, které se podobně jako Sirius Star snaží průplavu vyhnout a obeplout Afriku. Unesený tanker teď kotví u somálských břehů, podobně jako dalších více než deset unesených plavidel. Piráti od majitelů tankeru požadují rekordní výkupné 25 milionů dolarů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 48/2008 pod titulkem Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu