Krize ukázala, že zdroje tu jsou

Jedním z uzlů, které číhají na Evropany uprostřed vrcholící finanční krize, je i otázka, jak se potíže promítnou do jejich vztahu k nejchudším zemím světa. A zatímco politici operují s biliony eur na záchranu potápějících se bank, osud peněz pro rozvojový svět je hodně nejistý. „Přitom právě teď musíme dávat víc, jinak pocítíme jejich problémy na vlastní kůži,“ říká Louis Michel, bývalý belgický vicepremiér a ministr zahraničí, od roku 2004 eurokomisař pro rozvojovou a humanitární pomoc.

Evropa jako mávnutím proutku odepisuje biliony eur na záchranu bank. Tyto peníze několikanásobně převyšují pomoc, jakou kdy vyslala rozvojovému světu dohromady. Nářky, že na účinnější boj s chudobou nejsou peníze, v této souvislosti vypadají jako výmluvy.

Pozor. V případě těch bilionů eur nejde o peníze, které teď utrácíme, ale především o záruky bankám. Ve skutečnosti na ně nemusí nikdy dojít. Ale je to fakt: proč bychom nemohli být ve vztahu k chudým zemím štědřejší? Pokud dáváme tak obrovské záruky bankám, je jasné, že ty peníze máme. Řešíme bankovní krizi, přitom v mnoha afrických zemích je situace kritická už řadu let.

Kolik dnes vlastně Evropa chudým zemím dává?

Ročně jsme schopni dát čtyřicet sedm miliard eur na pomoc rozvojovým zemím. Je to zdaleka nejvíce na světě, celkem šedesát procent veškeré pomoci rozvojovému světu.…