Společná měna, ale různé vlády v patnácti zemích používajících euro nemusí být v bouřlivých časech úplně ideální. Při pohledu zvenčí však jednotná měna stále více láká jako bezpečné útočiště.
Dokonce i stabilní země bývalého komunistického bloku jako Polsko chtějí urychlit přípravy na splnění podmínek pro zavedení jednotné měny. A Švédsko s Dánskem, bohatí členové EU, kteří mimo zónu zůstali z vlastního rozhodnutí, vše začínají přehodnocovat. Přijetí eura pro někoho znamená ztrátu národní identity. Zároveň znamená, že vlády nemohou devalvovat měnu nebo měnit úrokové sazby tak, aby to vyhovovalo jejich ekonomickým potřebám. V příznivých finančních podmínkách uplynulých let to hovořilo pro nepřijetí. Ale dnes tyto argumenty začínají ztrácet na pádnosti.
Dánsko v říjnu dvakrát zvýšilo úrokové sazby ve snaze ochránit svou měnu, korunu, která je zavěšená na euro. Kurz švédské koruny vůči euru byl v říjnu rekordně nízký, protože zdejší centrální banka snížila úrokové sazby, aby tak zabránila recesi. Dánský ministerský předseda Anders Fogh Rasmussen tvrdí, že za finanční krize neúčast v eurozóně „poškozuje“ ekonomiku, a do roku 2011 chce vyhlásit referendum. Z přijetí eura se stalo žhavé téma i v zemích, které nejsou členy EU, jako je Island.
Ve východní Evropě už euro přijalo Slovinsko a 1. ledna příštího roku tak učiní Slovensko. Ale ostatní země si…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
