Báječný život Inků
Výstava Prokletí zlata – 1000 let zlata Inků začala v sobotu na Pražském hradě a potrvá až do konce května 2009. Návštěvníkům nabízí přehled o bohatství, tradicích a obřadech nejen Inků, ale i dalších andských kultur zhruba od roku 400 př. n. l. do příchodu Evropanů.
Mrzlo a čtyři děti s pytlíky z lamí srsti na zádech za sebou zanechávaly křupavé stopy v ledu. Občas se některé z nich zastavilo, dávilo do sněhu a nemohlo popadnout dech.
Poslední rok ve velkém městě Cuzco nebyl špatný. Dosyta se najedly kukuřice a sušeného lamího masa „charki“ a ne jen obyčejných brambor jako v rodné vesnici. Při výstupu na posvátnou horu – 6736 metrů vysoký vulkán Llullaillaco na hranicích Argentiny a Chile – se jim však nedostávalo sil. Kněz je tedy napojil kukuřičnou kořalkou „chicha“ a nechal je žvýkat další a další lístky koky. Tři z dětí nakonec padly vyčerpáním do mrazu a zůstaly ležet. Poslední z nich kněz uškrtil. Jejich těla – „nejlépe zachované mumie na světě“ – byla minulý rok vystavena v muzeu v argentinské Saltě.
Ufoni a kameny
Děti, obětované horským božstvům, žily zhruba před pěti sty lety v království Inků. Vysoké hory a jejich duchové byli Inky považováni za tvůrce počasí.
Říši rozprostírající se od jižních And až k dnešní Bolívii a Ekvádoru založil přibližně v 11. století n. l. nepříliš početný kmen, který si postupně podmanil okolní sousedy. Inkové vytvořili efektivní hospodářský systém s dobře fungujícím byrokratickým aparátem, vybudovali armádu a zanechali po sobě obdivuhodné výtvory – silnice, visuté mosty, terasovitá pole a města ve velkých nadmořských…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
