Zas přeřídit hodiny

Zase nám takzvaně „změnili čas“. Letos už podruhé, bez ohledu na přírodní zákony a i když to všem komplikuje život. Zastavit rychlík od dvou do tří ráno někde v poli, to by ještě nebylo to nejhorší. Co například s letadlem do New Yorku, které sice startovalo načas, ale doletí o hodinu později, protože tam se čas nemění? Tedy mění, ale až příští neděli.

Ještě komplikovanější je to kupříkladu s Chile, kde se čas mění zase jindy a opačným směrem, takže časový posun oproti České republice je čtyři, pět nebo šest hodin. V Austrálii mají letní čas jen některé státy, stejně jako v Brazílii, kde ovšem záleží na tom, kdy je karneval. Je tohle hýbání hodinami opravdu ještě racionalizace? Dnes, v globálním světě?

Svět je také ještě elektronický, takže problémů je o to víc. Třeba američtí uživatelé diáře v Outlooku chodí teď na všechny schůzky o hodinu dřív, protože aplikace nepočítala s tím, co od loňska zavedl Energy Policy Act. Že totiž letní čas se v USA protáhne až do listopadu. Problémy s diářem jsou však jen jiná podoba toho, co dvakrát ročně zažívá každý český majitel hodin, mobilu, pečicí trouby s digitálkami nebo třeba resuscitačního přístroje. K čemu je to tedy celé dobré?

Nejjednodušší by bylo věřit vysvětlení z dob Gustáva Husáka, že totiž posunutí rána na dřívější hodinu je způsob, jak pomoci národnímu hospodářství, neboť večer je déle světlo, a nemusí se tudíž svítit. Stačí však trocha surfování (pozoruhodné detaily viz např.…