A odpusť nám naše Queeny

Sedmnáct let po smrti Freddieho Mercuryho vydávají Queen první album bez něj a v pátek koncertují v Praze. Patří k vlně rockových kapel, které se znovu živě objevují na scéně. Někdy se zdá, jako by to byl další zázrak naší technologické a mediální doby: dokážeme v O2 Areně evokovat koncert, jaký nás omámil před třiceti lety! Mísí se tu touha zastavit čas s touhou poněkud prozaičtější: udržet si starou dobrou obchodní značku.

Zvolna a bez trpaslíků

S novým zpěvákem tu Queen už jednou vystoupili v roce 2005: je jím Paul Rogers, hlas byvších kapel Free a Bad Company. Britský tisk je vůči jejich albu The Cosmos Rocks nevídaně laskavý: tenhle comeback prý skutečně vyšel. Jistě že se komukoli může líbit, ve hře je však i jakýsi „efekt Heleny Vondráčkové“. Když má někdo po desetiletí místo ve středním proudu, médiím se často nechce odmítnout ho jako titulní téma.

Ptá-li se někdo, v čem jsou noví Queen jiní, pak nutno pochopitelně poukázat na chybějícího Freddieho Mercuryho. Schází tu nejen jeho vokál, ale také veškerá dekadence a extravagance, které se s takovou šťavnatostí uměl zhostit. Do rockového nápřahu vtělil požitkářství disco éry, kníratou stylizací se na počátku 80. let přihlásil ke gay kultuře. Úspěšné songy jako Don’t Stop Me Now byly oslavou excesů, dnes bychom řekli „queer subkultury“. Dodnes se…