Nepřekročené tabu

Řekněme to hned zkraje: napjatě očekávaný román Padající mužDona DeLilla, který zpracovává události z 11. září 2001, není špatný, ale přesto je spíše zklamáním. Nabízí sice poutavý popis událostí, ale nepřináší nic neotřelého a rozhodně ničím nezaskočí. Což sice může být pro českého čtenáře pořád zajímavé, ale na autora DeLillova formátu je to zatraceně málo.

Don DeLillo (1936) je newyorský rodák, který se dle vlastních slov spisovatelem stal prostě tak, že žil v New Yorku a „viděl, slyšel a cítil všechny ty veliké, úžasné a nebezpečné věci, které toto město nekonečně schraňuje“. Vyrůstal navíc v italském imigrantském prostředí, a proto se od mládí potýkal s ideou amerického snu. K jeho zběžnému portrétu je třeba dodat, že DeLillo se jako čert kříži vyhýbá publicitě a odmítá se v této konzumní době v čemkoli podobat celebritám: na veřejnosti se takřka neobjevuje a poskytl pouhou hrstku rozhovorů.

Rebelové a teroristi

Česky dosud vyšly dvě jeho prózy: Bílý šum a Podsvětí. V nich se představil jako autor pracující s nedávnou historií, apokalyptickými vizemi, konspiračními teoriemi, paranoiou a popkulturou. V souvislosti s Padajícím mužem tu musíme připomenout i některé z dalších titulů: Hráče, jejichž hrdinka pracuje přímo ve „věžích“, které však pro ni zůstávají pouhými koncepty, a zvláště Jména, kde…