Miláčci Číny i Západu
Čínské umění prožívá zlaté časy a k západním sběratelům, kteří jsou ochotní za plátna umělců říše středu platit astronomické sumy, se nyní přidávají i domácí boháči. Mít doma či v kanceláři Zhanga Xiaoganga, Fanga Lijuna nebo Fenga Mengboa se prostě nosí. Právě tyhle tři umělce představuje aktuální pražská výstava.
„Tak dva až tři miliony dolarů,“ uvažuje hongkongský kurátor Chang Tsong-Zung nad otázkou, za kolik by se dala pořídit nejlepší plátna výstavy tří současných čínských malířů v pražské Galerii Rudolfinum. Pak se zamyslí a dodá: „Ještě před čtyřmi lety by stála setinu téhle ceny.“
Čínské umění prožívá zlaté časy a k západním sběratelům, kteří jsou ochotní za plátna umělců říše středu platit astronomické sumy, se nyní přidávají i domácí boháči. Mít doma či v kanceláři Zhanga Xiaoganga,Fanga Lijuna nebo Fenga Mengboa se prostě nosí. Právě tyhle tři umělce představuje aktuální pražská výstava.
Maova rodina
Nejde tu jenom o snobismus, ti tři jsou opravdu dobří. Patří doma ke špičce a také ke stejné generaci umělců, která se prosadila těsně před nebo po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Přelomová událost novodobé čínské historie samozřejmě otřásla i výtvarným uměním. Plátna 80. let naplňoval naivní idealismus a víra v budoucnost. Potlačení reformních snah s optimismem pořádně zamávalo, na pár let umrtvilo zájem o kulturu jako takovou a rozdrobilo živou pospolitost umělecké komunity. „Najednou byl každý sám,“ vysvětluje kurátor Tsong-Zung. „Hodně lidí s uměním skončilo. Ti, kteří vydrželi a přežili, proto skutečně stojí za…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
