Záhada červené kuličky

V restauraci v tomhle rozhodně nepanovala shoda: jedni mínili, že Milan Baroš konečně ukáže, co v něm je, a dá Petrovi Čechovi minimálně jeden gól; druzí oponovali, že Čech vychytá nulu a Baroše pošle trenér ještě v prvním poločasu pro mizerný výkon do sprch. Všichni se překřikovali a sledovali promítací plátno, na kterém měl za chvíli začít přenos semifinále Ligy mistrů mezi Liverpoolem a Chelsea. Když v tom se na něm objevil muž s prořídlým mikádem, černou vázankou a sklenicí červeného. Sálem zazněla věta: „Držte hubu, to je Kristián Kodet!“

Zařadit před tak klíčovým zápasem do vysílání místo nějakého sportovního medailonku krátký dokument o malíři nebyl před třemi lety od České televize žádný risk. Kristián Kodet (1948) je z rodu těch milovaných celebrit, kterým by Češi odpustili ledasco. Ve společenských rubrikách zdejších masmédií je tak populární, že se v nich objevuje s pravidelností nových trablů Venduly Svobodové. Ať už jde o přestavbu někdejší fary na bydlení, pronájem hrobu nebo večírky, večírky, večírky, které obráží s energií, jež vůbec neodpovídá jeho očividně chatrné tělesné konstrukci.

Je to tak oblíbený malíř, že loni figuroval jako jediný žijící autor, kterého falzifikátoři kopírovali v největším padělatelském skandálu v historii Česka. Mít doma svého Kodeta je sen společný zdejším rodinám…