Duchové hor se vracejí

Jedním z letošních španělských bestsellerů je kniha psychologa a historika Antonia Breverse Juanín a Bedoya, poslední partyzáni. Vyšla v pravý čas. Španělé ji čtou v době, kdy se jejich nedávná historie pomalu vynořuje ze zapečetěných archivů a hromadných hrobů. Je to i díky tomu, že byl ve Španělsku před osmi měsíci přijat zákon nazvaný „o historické paměti“.

Zmizeli na procházce

Když ve Španělsku v roce 1939 skončila občanská válka a Evropu začínala polykat Hitlerova nenasytnost, poražení španělští republikáni přecházeli hranici s Francií, kde byli většinou internováni, ale později se mnoho z nich přidávalo k místnímu protifašistickému odboji. Někteří v Maroku prošli americkým výcvikem, a poté se po boku Francouzů zúčastnili řady důležitých bitev. Získali si velké uznání.

Jenže co s nimi po válce? Doma vládl železnou rukou generál Franco a mnoho z republikánů, kteří neodešli ze země, zmizelo v masových hrobech nebo na dlouhá léta ve vězení. Franco po válce nechal popravit na 50 000 lidí. Podle významného španělského historika Javiera Alfayi o zhruba 20 000 z nich nic nevíme. Zmizeli „na procházce“ – tak se říkalo popravám bez vojenského soudu.

Zákon o historické paměti umožňuje mimo jiné příbuzným zmizelých republikánů požádat o to, aby mohli z masových hrobů vyzvednout ostatky svých blízkých.…