Žlutá ponorka
Většinou pozorujeme a opisujeme to, co se opravdu děje. Já bych chtěl vyprávět o roku 1968, který se nekonal. Protože i v tomto roce, v němž se toho tolik dělo, v roce jako stvořeném pro média, jsou místa, kde žádné dění nebylo.
Kolem celé té jubilejní slávy vzpomínek a debat o roce 1968, které jako kdyby neměly konce, je v Bulharsku ticho po pěšině.
Georgi Gospodinov
(1968) se narodil v Jambolu v Bulharsku. Od roku 1993 je redaktorem literárního časopisu a fejetonistou deníku Dnevnik, pracuje v Literárním ústavu Bulharské akademie věd. V roce 1992 debutoval básnickou sbírkou Lapidarium. Jeho kniha Přirozený román vyšla i v překladu do několika jazyků.
Většinou pozorujeme a opisujeme to, co se opravdu děje. Já bych chtěl vyprávět o roku 1968, který se nekonal. Protože i v tomto roce, v němž se toho tolik dělo, v roce jako stvořeném pro média, jsou místa, kde žádné dění nebylo.
Kolem celé té jubilejní slávy vzpomínek a debat o roce 1968, které jako kdyby neměly konce, je v Bulharsku ticho po pěšině. Mohlo by to být sympatické, kdyby to nebylo traumatizující. Zamlouváme to slovy: v Bulharsku tehdy vládlo mlčení, co bychom o tom mluvili dnes? Ale o mlčení se musí mluvit.
Opisovat cosi, co se nekonalo, není samozřejmě jednoduché. Pokud v Bulharsku existoval rok 1968, tak jen jako takříkajíc antiudálost. Událostí máme na mysli nečekané narušení existujícího pořádku, přerušení navyklého běhu věcí, ohrožující, podkopávající systém. Mluví se o „československých událostech“, o „maďarských událostech“ – o bulharských událostech nikdy nikdo neslyšel. Kdo se vážně zajímá o to, co se dnes děje u nás, musí se ohlédnout dozadu a proniknout do dobře střeženého mystéria minulosti.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
