Ironik s ústy Micka Jaggera

Kradmo a plíživě komiks vrůstá do české literární krajiny, o to pevněji obsazuje její nivy. Jako by zdejší čtenáři, kteří nevyrostli na tradici příběhů marvelovských superhrdinů typu Spider-Mana, přeskočili jeden evoluční stupeň: komiks u nich získává pozornost ve své vážnější podobě – jako grafický román.

Životopisný příběh Marjane Satrapiové Persepolis, ve kterém líčí svoje dětství za islámské revoluce v Iránu, se u nás dočkal dotisku. A teď vyvolává malé pozdvižení vydání knih Joea Sacca, který svůj um využil k vykreslení konfliktu na Blízkém východě za první intifády (Palestina) a srbsko-bosenské války (Bezpečná zóna Goražde).

Originální pětsetjedničky

Joe Sacco (1960) vyrostl v rodině maltských emigrantů, kteří opustili ostrov pár let po druhé světové válce. V různých rozhovorech tak zmiňuje, že už v sobě od dětství nese obrazy zvěrstev a válečných konfliktů zprostředkovaných vyprávěním rodičů a jiných uprchlíků, se kterými se zabydleli v Austrálii nebo které potkával později, když se přestěhoval do Spojených států, kde vystudoval žurnalistiku. Nepoutaly ho ale líčením hrdinných bojových akcí. Víc ho zajímaly obrazy ubíjející jednotvárnosti života v zázemí.

A stejně tak k tématu přistupuje ve svých komiksech. Na konfliktech pozoruje, jak paměť války pokřivuje psychiku člověka i společnosti, ve které skoro každá rodina ztratila…