Ochlazení, které nepřišlo
Odborníci docela nedávno hrozili dobou ledovou, a když jim to nevyšlo, pro změnu straší globálním oteplováním. Proč bychom jim tedy měli věřit?
Koncem 60. let postupně vznikala věda o globálních klimatických změnách. Měření v té době celkem jasně ukazovala, že někdy od roku 1940 se atmosféra mírně ochlazuje, což vědci přičítali vlivu aerosolů z továrních komínů. Chladná léta na počátku 70. let vyvolala obavy, zda nepřichází nová doba ledová.
Dnes se tato diskuse často připomíná: odborníci docela nedávno hrozili dobou ledovou, a když jim to nevyšlo, pro změnu straší globálním oteplováním. Proč bychom jim tedy měli věřit?
Klimatologové Thomas Peterson a William Conelly se společně s novinářem Johnem Fleckem nedávno pokusili určit, jak to tehdy bylo. Opřeli se při tom o neobvykle rozsáhlou rešerši klimatické literatury vydané v letech 1965 až 1979.
Globalizace klimatu
Když se v roce 1965 americký prezident Lyndon Johnson tázal svých poradců na potenciální problémy spojené se znečišťováním životního prostředí, o klimatu skoro nikdo neuvažoval. Největší nebezpečí viděli poradci ve špatné kvalitě ovzduší ve městech a v zemědělských pesticidech. Vytvořili však Panel pro studium znečištění (PSAC), který vydal v témže roce veřejně dostupnou zprávu.
V jejím závěru se objevilo jasné varování: spalování fosilních paliv může kvůli emisím oxidu uhličitého rychle změnit planetární klima. Již v roce 2000 se projeví „měřitelné a možná významné klimatické změny“, zněl konsenzus členů panelu.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 56 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
