Mezi šachy a hokejem
Anton Markoš je kritikem neodarwinistické evoluční teorie a nabízí vlastní pohled na živé organismy, který nazývá hermeneutikou živého.
Jejím členům se přezdívá „mystici z Viničné“. Podle pražské ulice, kde katedra filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, kterou teoretický a evoluční biolog Anton Markoš dlouhá léta vedl, sídlí. A proč mystici? „Je to jenom taková provokace. Dveře naší katedry tvoří rozhraní mezi exaktními a humanitními vědami, z toho pochází to jiskření.“ Anton Markoš je kritikem neodarwinistické evoluční teorie a nabízí vlastní pohled na živé organismy, který nazývá hermeneutikou živého. „Rozdíl mezi našimi pohledy vyjadřuje odpověď na dvě otázky,“ říká. „Umějí živé organismy v textu své DNA číst? Nebo ho dekódují jako stroje?“ On vyzdvihuje právě historickou zkušenost organismů, jak se ve svém světě vyznat. Svou filozofii rozvádí v knihách Povstávání živého tvaru, Tajemství hladiny a nejnověji v knize esejů Profil absolventa.
Říká se o vás, že nemáte rád DNA.
To o mně pronesl jeden ctěný kolega, který zastává názor, že příčinou všeho, co se u živých organismů šustne, je deoxyribonukleová kyselina. A hněvá se na své oponenty.
Podle vás nezačíná život od DNA?
Ne. Gen je informace, která může být zapsaná v DNA, a někteří kolegové si to zjednodušili na rčení, že „gen je DNA“. Jenže písnička nebo text nahraný na cédéčku je informací nahranou na CD, ale CD není tou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
