Souboj lokajů

Připomínalo to návrat krvavé občanské války z let 1975 až 1990: přestřelky v ulicích, únosy, zabíjení, popravy a lidé se slzami v očích přísahající pomstu. Násilnosti posledních dní, jimž padlo za oběť přinejmenším 81 lidí, představují nejvážnější libanonský konflikt od konce války. A není jasné, kdo a jak ho může zastavit.

Nejpůsobivější scénou byl nájezd na hlavní město Bejrút, který uskutečnila vládní opozice. Nešlo ani tak o dobytí města, jako spíš o převzetí vlády v jedné z jeho částí, v sunnity ovládaném západním Bejrútu, lidmi z jiné části města, z hustě obydlených, drsných a převážně šíitských jižních předměstí.

Tento čin spustil rychlou řetězovou reakci a vyvolal střety na severu i na jihu hornaté a sektářsky rozdělené země. A otřesy se šířily i dál, od Washingtonu až po Teherán. Libanon je totiž bojištěm regionálních mocností. Z čistého nebe však k bouři nedošlo.

Občanská válka totiž skončila fušerským kompromisem a od té doby se země urputně snaží o obnovu. Tu a tam bylo dosaženo malých triumfů. Jedním z nich bylo přestavění Bejrútu z rozbombardovaných trosek na nablýskaný turistický magnet; dalším vítězstvím bylo odvážné lidové povstání z roku 2005, které donutilo sousední Sýrii stáhnout dlouho přesluhující „mírové“ jednotky. Pro mnohé Libanonce bylo velkolepým vítězstvím i stažení izraelské armády v roce 2000, která 22 let okupovala jižní libanonské…