Naše vláda s přijetím eura nepospíchá a Češi eurem platit nezačnou v nejbližším možném termínu – v roce 2011. Navíc vláda naznačila, že nepočítá ani s lednem 2012, byť měla na toto rozhodnutí ještě rok čas. I když v poslední době zaznívají i ekonomické argumenty podporující tento postup, jedná se o rozhodnutí nikoliv ekonomické, ale politické. Ani nadále totiž není možné jednoznačně identifikovat faktory, které by brzké a úspěšné přijetí eura podporovaly, ale i vylučovaly.
Je klíčem rozpočet?
Jednou ze zásadních otázek v tomto kontextu je, zda je ČR schopna v dohledné době plnit fiskální kritérium 3% deficitu HDP. Zdá se, jako by to byla hlavní překážka splnění maastrichtských kritérií. Přitom čísla hovoří jinak. Kritérium 3% deficitu ČR již „neúmyslně“ splnila v roce 2006 a vývoj hospodaření státu byl příznivý i v minulém roce. Ačkoliv definitivní výsledky v „evropské metodice ESA“ budou známy až za několik měsíců, již nyní se zdá, že překročení limitu 3 % bude i přes nárůst výdajů vyžadovat úsilí a kreativitu státních úředníků a účetních.
Pokud vláda opravdu hodlá z tohoto stavu konsolidovat veřejné finance a v příštím roce splní alespoň náš „bruselský závazek“ snížení strukturálního schodku o 0,75 %, vydají se naše deficity rychle k střednědobému cíli – deficitu kolem 1 %. Vzniklý prostor by měl být dostatečný pro plnění 3% kritéria i v případě eventuálního zpomalení ekonomiky či…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
