Je to dobré
Postupné zavádění parkovacích zón je zatím jediným radikálnějším krokem, jímž se úřady snaží vylepšit situaci ve městě dušeném stovkami tisíc aut. Víc zatím v ruce prostě nemáme. Co tedy parkovací zóny za pár měsíců fungování Praze přinesly?
Jiří Holek se v poslední době často rozčiluje. Tento majitel jednoho z bytů v pražských Holešovicích až dosud nikdy neměl problémy s parkováním, ale letos na jaře se věci otočily. Radnice Prahy 7 se totiž stala v pořadí čtvrtým pražským obvodem, který ve snaze regulovat přebujelý automobilismus v metropoli zavedl parkovací zóny pro rezidenty. Odteď mohou v ulicích nechávat auta jenom ti, kdo mají trvalé bydliště v Praze 7.
Pan Holek ale bydlí na venkově, a svoje auto může tedy legálně postavit pouze o 500 metrů dál, pouze na dvě hodiny a za poplatek. „Nikdo se nenamáhá s vysvětlováním. Kde budou třeba parkovat řemeslníci, až přijedou spravovat okna? A jak to bude řešit moje nájemnice?“ zlobí se Holek.
A není sám. Rozmrzelost, kterou parkovací zóny vzbudily, už vyděsila i politiky a ČSSD zóny napadla u Ústavního soudu. Jde o hodně. Postupné zavádění parkovacích zón je zatím jediným radikálnějším krokem, jímž se úřady snaží vylepšit situaci ve městě dušeném stovkami tisíc aut. Víc zatím v ruce prostě nemáme. Co tedy parkovací zóny za pár měsíců fungování Praze přinesly?
Do autobusů
Pražské parkovací zóny vstoupily do hry v lednu 2008. První byly úřady v centru – v Praze 1 a 2 existují od 1. ledna, v únoru následovala Praha 3 a v březnu se přidala Praha 7. Další městské části zavedení plánují. Princip je jednoduchý: kdo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
