Hrabě českých bibliofilů

U někoho je dost těžké poznat, že před sebou nemáte arogantního podivína, ale svým způsobem génia, na kterého se bude vzpomínat ještě čtyřicet let po smrti. Přesně tolik roků letos uplynulo od skonu Josefa Portmana (1893–1968). Osobnosti značně svérázné a zpupné, po níž zůstala úctyhodná suma ručně tisknutých knih pozoruhodné kvality.

S rodnou Litomyšlí se Portman rozešel ve zlém, rozsáhlou sbírku knih a výtvarných děl raději odkázal Karáskově sbírce, kterou dnes najdeme v Památníku národního písemnictví. Nicméně Litomyšl mu odpustila a Portmana teď vrací na českou kulturní scénu: zdejší muzeum vydalo knihu Hany Klimešové mapující Portmanovy osudy a doprovodilo ji – nedávno skončenou – výstavou jeho pozůstalosti.

Chtivost až chorobná

Josef Váchal věnoval Portmanovi obsáhlý prostor ve svém Krvavém románu. Svého přítele zde nechal vystupovat coby hraběte Portmona, který se v okresním městě L. paktuje s úchylnými jezuity a předsmrtné přání svého otce vystavět v rodném domě kapli si vyloží tak, že dům nechá od šíleného malíře vyzdobit výjevy se strašidly a ďábly. Že nejde o žádnou velkou literární nadsázku, si dnes může ověřit každý přímo v Litomyšli, kde nakladatelství Paseka nechalo na počátku 90. let zrekonstruovat Portmanův dům vyzdobený divokými Váchalovými malbami.

Zatímco Váchalův hrabě Portmon byl svobodný,…