Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Novinky

Knižní novinky

LABYRINT REVUE 21–22

Labyrint, 264 stran

„Rey mi řekl, že co se týká krize, stačí, aby člověk byl hodně citlivý vůči dojmům, a hned krize nastane, a že v současné době mám už jenom chudokrevnost a musím se opravdu dobře stravovat,“ poznamenal si Vincent van Gogh v lednu 1889. Krátce předtím si na Štědrý den v záchvatu nepříčetnosti uřízl kus levého ucha. U Gogha formy sebeprezentace nabývaly značně vyhrocených forem, nové dvojčíslo Labyrint Revue se nicméně zaměřuje i na mnohem klidnější polohy uměleckého autoportrétu, což je její ústřední téma. Rousseau, Casanova, Pěchouček, Houellebecq či Jackson, nádavkem k tomu ohlédnutí za výtvarnou přehlídkou documenta 12 či pohled na hikikomori, fenomén extrémního samotářství, jenž se v Japonsku projevuje totální izolací dospívajících chlapců od okolního světa.

KIRK MACNULTY: SVOBODNÉ ZEDNÁŘSTVÍ – SYMBOLY, TAJEMSTVÍ, VÝZNAM

Přeložila Rosana Murcott, Knižní klub, 320 stran

Bylo by zajímavé zjistit, co si svobodní zednáři po vydání knihy myslí o jejím autorovi. Na to, že je jejich bratrem, v ní totiž o dávných tajných rituálech prozrazuje možná až přespříliš.

OTOKAR FISCHER: POUTNÍK A PÍSEŇ

Mladá fronta, 145 stran

Více než Fischerovy básně asi do povědomí českých čtenářů vstoupily jeho překlady, zvláště ty dramatické, s nimi se setkal snad každý školák. Vedle Shakespeara, Molièra, Kleista nebo Corneille se tento mimořádně nadaný, pracovitý a všestranný muž dokázal vypořádat například i s Goethovým Faustem. Během svého poměrně krátkého života (1883–1938) se stihl stát profesorem, přednášet v Paříži i Štrasburku, intenzivně cestovat, vedle toho vždy psal i verše a vlastní divadelní hry, působil jako dramaturg v Národním divadle a mezi válkami byl úspěšným a vlivným šéfem jeho činohry. Těžko říct, v čem spočívala jeho nejsilnější stránka, každopádně široký záběr jeho zájmů a obvyklé škatulkování musely ve své době uškodit přijetí jeho původní tvorby, o jejíchž různorodých kvalitách se dnes můžeme přesvědčit: Tichá má ruka, steskem bílá,/ hladit nezná již./ Tys proto jen ji políbila,/ že samotu mou ctíš.

PAVEL HRADEČNÝ: DĚJINY ALBÁNIE

NLN, 720 stran

Po dějinách Indie, Číny, Dánska, Blízkého východu, Portugalska nebo Chorvatska teď Nakladatelství Lidové noviny přichází – vzhledem k aktuální situaci na Balkáně – s dobře načasovanou novinkou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].