Můj život na zámku
Téměř na samém okraji jámy vystupují ze všudypřítomné páchnoucí mlhy kontury severočeského památkového skvostu – komunisty odsouzeného k demolici, a dokonce z map vymazaného zdevastovaného barokního zámku Jezeří.
V pustině není vidět jediného člověka. Na dně obrovské jámy se jen ztěžka pohybují těžební stroje, všude po obzoru pak komíny chrlí oblaka kouře. Jsme ve velkolomu Československé armády o rozloze téměř dvou desítek kilometrů čtverečních. Gigantický černý kráter úplně vymazal romantickou krajinu severočeského Podkrušnohoří: v rámci neúprosného dobývání hnědého uhlí na Mostecku po celá desetiletí pohlcoval místní vesnice, kopce a jezera.
Jedna stavba ale industriální zkáze prozatím přece jen unikla. Těžaři se opět blíží, plány na oživení Jezeří ale pokračují.Téměř na samém okraji jámy vystupují ze všudypřítomné páchnoucí mlhy kontury severočeského památkového skvostu – komunisty odsouzeného k demolici, a dokonce z map vymazaného zdevastovaného barokního zámku Jezeří. Má výjimečné osudy podobně jako jeho kastelánka, bývalá operní pěvkyně Hana Krejčová (43). V roce 1996 se rozhodla radikálně změnit způsob svého dosavadního života, zanechat zpěvu a dobrovolně sdílet drama severočeského skvostu. Své nové angažmá považuje za výzvu nepříznivému osudu, s dramatem Jezeří ji totiž pojí zvláštní pouto: narodila se totiž přímo pod zámkem ve vesnici Albrechtice, které prostě jednoho dne zmizely z povrchu země.
Jako odsun
Hana Krejčová popisuje své dětství téměř idylicky. Vesnička na břehu jezera, rodinný domek naproti kostelu,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 57 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
