Když mám rád, žiju rád

Ludvík a Rebeka jsou bezhlavě zamilovaní. „Když cítím, že tě mám tak rád, já žiju vážně rád,“ zpívají jejich představitelé. Zápal pro muzikál, který zrovna nacvičují, je totální jako rým hlavních hrdinů. Stejně procítěně zpívá sbor, tančí tanečníci, hraje orchestr. Na scéně je dohromady padesát lidí, další desítky pobíhají kolem: shánějí peníze, volají novinářům, chystají kostýmy a tváří se důležitě.

Většině z nich by přitom v hospodě nesměli ani nalít pivo. Je jim kolem sedmnácti, chodí na Gymnázium Jižní Město, ale teď si připadají trošku jako na Broadwayi. Tuto středu totiž v Divadle Illusion na pražských Vinohradech zahrají nový výpravný muzikál Ludvík, k němuž upínají spoustu nadějí a nadšení.

Umělecká euforie vygenerovaná při přípravě různých vánočních ochotnických představení typu muzikálu Ludvík by oficiální „velké“ kultuře vystačila nejméně na rok. Je přitom docela zábavné pozorovat, co se stane, když postihne celé gymnázium. Tak třeba do projektu Ludvík se zapojila většina ze čtyř set studentů a ke školnímu představení všichni přistoupili, jako by šlo o největší kulturní událost závěru roku. Díky tomu vzniklo produkční oddělení, oddělení PR i oddělení pečující o webové stránky představení.

Autorem hudby je učitel a příležitostný skladatel Jan Volt. Texty a scénář napsala školní psycholožka Michala Šleglová,…